Atomový dóm v Hirošimě vybudoval stavitel z Náchoda. Jako jediný přežil útok atomovou bombou

Málokdo tuší, že i tak proslulá světová památka, kterou je Atomový dóm v Hirošimě, má českou stopu. Vybudoval ho náchodský stavitel Jan Letzel. Dnes je tato mimořádná připomínka historických událostí na seznamu UNESCO.

Jediná stavba, která přežila v epicentru atomové bomby

Hirošimský památník míru (Genbaku Dome) je jedinou stavbou, která zůstala stát v blízkosti epicentra první atomové bomby, jež vybuchla 6. srpna 1945, a je ve stavu těsně po výbuchu. Díky úsilí mnoha lidí, včetně zástupců města Hirošima, se tato ruina zachovala ve stejném stavu jako bezprostředně po výbuchu. Nejenže je strohým a mocným symbolem nejničivější síly, jakou kdy lidstvo vytvořilo, ale vyjadřuje také naději na světový mír a konečné odstranění všech jaderných zbraní. Zapsaný objekt se rozkládá na ploše 0,40 ha v městském centru Hirošimy a tvoří jej zachovalý dóm Genbaku („Genbaku“ znamená v japonštině atomová bomba) v troskách budovy. Ochranné pásmo o rozloze 42,7 ha, které nemovitost obklopuje, zahrnuje Park památníku míru.

Stavba vznikla v roce 1914 a představuje symbol

Nejdůležitější význam dochované stavby Památníku míru v Hirošimě spočívá spíše v tom, co symbolizuje, než jen v jeho estetických a architektonických hodnotách. Tato němá stavba je skeletovou podobou dochovaných zbytků průmyslové propagační haly hirošimské prefektury (postavené v roce 1914). Na jedné straně symbolizuje obrovskou ničivou sílu, kterou lidstvo dokáže vynalézt, na druhé straně však také připomíná naději na trvalý světový mír.

Uvnitř objektu zůstaly všechny konstrukční prvky budovy ve stejném stavu jako bezprostředně po bombardování a jsou dobře zachovalé. Objekt je možné pozorovat zvenčí z obvodových plotů a jeho vnější i vnitřní celistvost je dobře zachována. Nárazníková zóna, jejíž součástí je i Hirošimský památník míru, je vymezena jako místo modliteb za oběti atomové bomby i za trvalý světový mír.

Zdroj: UNESCO