Bývalý klášter augustiniánů v Pivoni: Jedna z nejstarších gotických staveb v Čechách prochází kompletní obnovou
V Česku, na Moravě a ve Slezsku existuje mnoho krásných klášterů, z nichž o mnohých často vůbec nevíme, protože nejsou tak známé jako třeba Zlatá Koruna nebo Broumov. Jeden zajímavý skvost se přitom skrývá v Plzeňském kraji, jen pár minut jízdy autem od Poběžovic a Mnichova. Jmenuje se klášter Pivoň a i když v současné době kvůli rekonstrukci není veřejnosti přístupný, výletem k němu rozhodně nic nepokazíte. I zvenčí jde totiž o mimořádně impozantní stavbu s dlouhou historií, kterou stojí za to objevit.
Klášter byl postaven na oslavu vítězství v boji
Klášter Pivoň byl na tomto místě založen kolem roku 1047 Břetislavem I., který chtěl touto formou oslavit své vítězství nad německým císařem Jindřichem III., které se událo roku 1040. Kromě kostela Panny Marie tu vyrostl i klášter. Celý svatostánek vysvětil biskup Sever a byl předán do péče řádu sv. Augustina. Úkolem mnichů pak měly být ustavičné modlitby za české panovníky a za padlé v bojích. Řeholníci také museli složit slib chudoby. Mohli ale provozovat řemeslo. V pozdějších dobách se věnovali například výrobě potaše a měli i pivovar a zbrojní hamr. Řemeslu se věnovali i zdejší poddaní, díky čemuž v Mnichově vznikl dokonce první řemeslnický (tkalcovský) cech v Čechách. Zajímavostí je, že barokní vyobrazení bitvy, kvůli které byl klášter Pivoň postaven, si mohou zájemci prohlédnout v Muzeu Chodska, které je možné navštívit v Domažlicích.
V Pivoni se pěstovaly bylinky a byla tu vyhlášená lékárna
Stejně, jako v mnoha jiných klášterních zahradách, i v Pivoni se pěstovaly léčivé bylinky a zkoumaly se jejich vlastnosti. Z toho důvodu se z tohoto kláštera často rekrutovali přírodní lékaři a bylinkáři. Později klášter v Pivoni dokonce dostal právo zřídit vlastní lékárnu. Rozkvět svatostánku ale netrval moc dlouho, v roce 1573 vyhořel a v průběhu požáru byly zničeny všechny písemnosti. Nepřízeň osudu udeřila i v roce 1586, kdy pozemkový majetek augustiniánů získal utrakvista Petr ze Švamberka. Kolem roku 1595 se však nakonec s velkým úsilím podařilo postupně sešlé stavby, i přes omezený příjem, opravit. I přesto však měly náboženské spory svoji dohru. A to konkrétně v roce 1606, kdy byl zastřelen představený kláštera, Kašpar Malesius. Aby toho navíc nebylo málo, během třicetileté války vyplenili klášter Švédové. Opět tedy bylo potřeba ho obnovit. Úprav se během 17. století dočkal i chrám Panny Marie, pod jehož oltář se dokonce položil památný pařez, na kterém měl sedět Břetislav I. v době bitvy.
V klášteře žila Mitsuko Aojama
Možná vás to trochu překvapí, ale v průběhu historie se v klášteře Pivoň objevila i japonská stopa. V 2. polovině 18. století totiž do kláštera pravidelně dojížděla, a krátce v něm také žila, Japonka Mitsuko Aojama, která byla manželkou vlastníka Poběžovického panství. Zajímavostí je, že je považována za jednu z prvních Japonek, která přišla do Evropy. Po vyhlášení Československa se odebrala do Vídně a do Japonska se už nikdy nevrátila.
Novodobé dějiny kláštera
Po roce 1945 sídlila v klášteře, díky jeho výhodné pozici, armáda. Vzhledem k tomu, že se nevydávaly žádné prostředky na jeho údržbu, jeho stav byl velmi žalostný. K další devastaci přispělo jeho přidělení státnímu statku, což způsobilo větší škody, než všechny armády, které se v průběhu času pokoušely klášter vyplenit a zničit. V roce 1951 také došlo k likvidaci mobiliáře a v roce 1953 došlo k požáru od neuhašeného nedopalku. Nová naděje však nakonec svitla po roce 1989, kdy se zahájily první záchranné práce. A posléze v roce 2009, kdy v klášteře proběhly archeologické výzkumy. V současné době není nitro kláštera veřejnosti přístupné. Řadu turistů však jistě potěší, že Pivoň postupně prochází velmi nákladnou obnovou. Takže se zdá, že se podaří toto významné místo nakonec zachránit.
Zdroj: redakce, Klášter Pivoň, Wikipedie, Památkový katalog, YouTube