Danakilská proláklina vypadá jako místo, kde by mohli žít mimozemšťané. Badatel proláklinu označil za skutečnou zemi smrti
Danakilská proklákina je označována za jedno z nejodcizenějších míst na Zemi. Nachází se zde snad brána do pekla? Britský badatel Wilfred Thesiger proláklinu označil za skutečnou zemi smrti. Sirné horké prameny, kyselé tůně, parní pukliny a solné hory v Danakilské propadlině připomínají scény ze sci-fi filmu. Je možné tuto oblast navštívit? A jak vůbec vznikla?
Vítejte v zemi smrti
Danakilská proláklina, jedno z nejteplejších míst na Zemi a zároveň jedno z nejníže položených, láká do oblasti tři hlavní typy lidí: těžaře soli, vědce a cestovatele, uvádí web CNBC. Sůl je zde „bílým zlatem“ regionu a až do 20. století byla v Etiopii platidlem. Vědce přitahují podmínky. V 60. letech 20. století byla oblast využívána ke studiu deskové tektoniky, ale v poslední době je větším vědeckým lákadlem astrobiologický průzkum.
Cestovatelé jsou do Danakilské propadliny lákáni ze zcela jiného důvodu. Je to dusné místo, a právě proto lidé překonávají kontinenty, aby se na něj podívali. Obzvláště přitažlivé jsou sirné prameny Dallol s omamnými odstíny neonově zelené a žluté, které vyvěrají ze skalnatého terénu. Další je nejaktivnější etiopská sopka Erta Ale.
Jak vznikla propadlina Danakil
Danakil je součástí Afarského trojúhelníku, geologické deprese v odlehlé severovýchodní části Etiopie, kde se pomalu rozcházejí tři tektonické desky. Oblast je velká – 200 km x 50 km – a kdysi byla součástí Rudého moře. V průběhu času zde sopečné erupce vyvrhly dostatek lávy, která nakonec uzavřela vnitrozemské moře, jež se ve vyprahlém podnebí vypařilo.
Jak se na místo vydat?
V oblasti panuje nesnesitelné horko. Denní teploty se pohybují kolem 34,4 °C, ale mohou dosáhnout až 50 °C a srážek je zde málo. Celodenní výlety s odjezdem z města Wikro obvykle začínají kolem 4:00. Odtud následuje tříhodinová cesta po horské silnici napříč etiopskou částí Velké příkopové propadliny. Pro rychlejší cestu jsou k dispozici také jízdy vrtulníkem.
Po obvodu sirných pramenů v Danakilu je běžně k vidění mrtvý hmyz a ptáci, což je pravděpodobně způsobeno pitím vody nebo vdechováním příliš velkého množství vzduchu bohatého na oxid uhličitý. To je také důvod, proč se pramenům přezdívá „zabijácká jezera“.
Proč je oblast tak sytě zbarevná?
V nejteplejších, nejkyselejších bazénech vytváří síra a sůl spíše neonově žlutý odstín, zatímco chladnější jezírka s měděným povrchem mají spíše tyrkysovou barvu. Směs žluté, oranžové, červené, modré a zelené barvy je způsobena dešťovou a mořskou vodou z nedalekého pobřeží, která prosakuje do sirných jezer a zahřívá se magmatem. Jak sůl z moře reaguje s minerály v magmatu, začnou se objevovat tyto oslnivé barvy. Jak se voda vlivem tepla odpařuje, vznikají po celé zemi barevné nánosy připomínající krustu, které se mysticky mísí s chladnějšími tyrkysovými jezírky v prohlubni.
Je bezpečné navštívit Danakilskou proláklinu?
Ve srovnání s hydrotermálními zónami v Yellowstonském národním parku je Danakil horký a kyselejší. Danakilské prameny mají teplotu kolem 100 °C a průměrné pH 0,2. Rozhodně se ale do vody v této oblasti nepokoušejte namočit prst. Vhodná obuv a průvodce jsou nezbytné. Při chůzi po geotermálních oblastech musíte být opatrní. Solná krusta je nestabilní, jemná a křehká. Musíte vědět, kam jít a kam přesně šlápnout.
Zdroj: cnbc.com