Hrad Bouzov: V krajině Litovelska stojí od přelomu 13. a 14. století a říká se, že se v něm mohl narodit Jiří z Poděbrad
Kdybychom měli hledat výherce fiktivní soutěže o nejpopulárnější moravský hrad, s největší pravděpodobností by se jím stal Bouzov, který každoročně navštěvují tisíce domácích i zahraničních turistů. I když nás ale okouzluje svou novodobou romantickou přestavbou z konce 19. a začátku 20. století, ve skutečnosti je původní stavba o poznání starší. Dokonce se o něm říká, že se v něm mohl narodit král Jiří z Poděbrad. Co dalšího o něm možná ještě nevíte?
Hrad střežil obchodní cestu z Olomouce přes údolí Třebůvky
Ve 13. a 14. století nebylo v našich luzích a hájích ani trochu bezpečno. Proto začaly vznikat hrady, které měly dohlížet na zájmy kupců a pocestných, na jejichž majetek a zboží si dělali zálusk nejrůznější zloději a lapkové. Právě z toho důvodu vznikl i hrad Bouzov (dříve nejspíš Búzov), který vyrostl poblíž obchodní cesty z Olomouce přes údolí Třebůvky do Jevíčka. Zajímavostí je, že kolem roku 1382 jej dostal do držení známý markrabě Jošt, který má na jednom z brněnských náměstí svou notoricky známou jezdeckou sochu. Do konce 15. století se pak na hradě ukázali i pánové z Kunštátu, kteří patřili ke známým a mocným českým rodům. Právě v době, kdy měli hrad v držení, se dočkal největšího rozkvětu. Došlo k jeho rozšíření, zvýšil se komfort obytných prostor a došlo i ke zlepšení opevnění. Vzhledem k tomu, že hrad v jednu dobu vlastnil i král Jiří z Poděbrad, někteří se domnívají, že se tu mohl ve skutečnosti narodit. Měl tu totiž sídlit i jeho otec.
Hrad vlastnil Řád německých rytířů
Kolem roku 1695 byl Bouzov prodán Řádu německých rytířů. V minulosti však okolo hradu panovaly nejrůznější spory. A nejde jen o ten, který trvá až do dnešní doby, během kterého tento řád neuspěl se svým požadavkem na vrácení ani u soudu ve Štrasburku (takže hrad stále patří státu). Střety byly už kolem roku 1850, kdy se podařilo právně dostat ze závislosti na panství řádu a Bouzov se stal součástí okresního hejtmanství v Litovli.
Na přelomu 19. a 20. století pak přišla nákladná přestavba hradu do současné podoby, kterou financoval Evžen Habsburský ze svých zdrojů. Ty musely být značné, protože v té době tato akce spolkla kolem dvaceti milionů zlatých. Severní křídla byla stržena a vznikl úplně nový dvoupatrový palác. A právě této stavební úpravě vděčíme dnes za to, že má Bouzov mimořádně pohádkovou podobu. Hrad však zůstal řádu až do 1. října roku 1939, kdy došlo k jeho konfiskaci. Nově se stal jeho správcem Hlavní hospodářský úřad SS se sídlem v Berlíně. Mezi neblahé události, se kterými je hrad spojován, bylo vypálení Jevíčka přepadovým oddílem 5. května 1945. Po válce byl zkonfiskován ještě jednou, tentokrát ale na základě dekretu prezidenta. Od roku 1945 je tedy státním majetkem.
I přes všechny pohnuté události se jedná o hojně navštěvovanou památku, která nabízí úžasně vybavené interiéry. Projít se ale můžete třeba i hradním příkopem. Samozřejmě nechybí ani speciální prohlídkové okruhy pro rodiny s menšími dětmi, jejichž výklad je přizpůsoben jejich specifickým potřebám.
Zdroj: Hrad Bouzov, Hrad-Bouzov