Islandská sopka Laki: V roce 1783 soptila celých osm měsíců!

Sopky na Islandu o sobě umí dát vědět, v roce 2010 omezila sopka Eyjafjallajökull leteckou dopravu v Evropě. To však nic není proti sopce Laki, jejíž osmiměsíční běsnění v letech 1783-84 tvrdě dopadlo na obyvatele tohoto ostrova. Island se z tehdejší destrukce dlouho vzpamatovával.

Sopka Laki je sopečná trhlina a hora nacházející se v jižní části Islandu mezi ledovci Vatnajökull a Mýrdalsjökull. Oblast je známá jako Lakagígar, což znamená „krátery Laki“. Trhlina, která se táhne ve směru severovýchod-jihozápad, je rozdělena na dvě poloviny horou vysokou 818 metrů, která se tyčí asi 200 metrů nad svým bezprostředním okolím.

Běsnění Laki trvalo dlouhé měsíce

Erupce lávy začaly z hory Laki 8. června 1783 a pokračovaly až do února 1784. Následky byly ničivé. Láva otrávila půdu a zničila 20 vesnic. Událost z 18. století se lišila od erupce Eyjafjallajökull v roce 2010, která způsobila uzemnění evropských letadel. Tehdy šlo o explozivní událost, která negativně ovlivnila široké okolí rozptýlenými částicemi popela.

Naproti tomu u Laki se jednalo o vulkanickou erupci. Na povrch Islandu vytrysklo 600 km² lávy, ale taky vlny plynů, zejména sloučenin síry. Tyto sirné látky reagovaly s vodou v atmosféře a vytvářely drobné kapičky neboli aerosoly, které pak ochlazovaly klima. Síra pak padala z oblohy jako kyselý déšť.

Laki vyprodukovala asi 12,3 kubických kilometrů lávy, která pokryla nevídaných 565 kilometrů čtverečních. Obrovské množství uvolněných sopečných plynů způsobilo opar nad většinou kontinentální Evropy, ale i v Sýrii, na pohoří Altaj na západní Sibiři a v severní Africe.

Nejvíc devastace však nastalo na Islandu. Sirné plyny zpomalily růst rostlin na ostrově a následnému hladomoru následně padla za oběť zhruba pětina (tehdy okolo deseti tisíc) lidí na Islandu. Sopečnou aktivitu nepřežila taky polovina skotu, dvě třetiny koní a čtyři pětiny ovcí.

Laki však změnila životy nejen ve svém okolí, ale na celé severní polokouli. Toxický opar se rozprostřel po celé Evropě, od Islandu přes Velkou Británii, Skandinávii, kontinentální Evropu a další země. I v těchto místech otrávil lidi a dobytek a způsobil klimatické změny po více než rok. Uvádí se, že takto mohl zabít až šest milionů lidí.

Dnes místo přitahuje turisty

Laki dnes poskytuje podmínky pro islandský sopečný mech, vidět ho můžete taky na lávovém poli Eldhraun. Islandský mech je unikátní rostlina. Daří se mu v místech, ve kterých půda není příliš bohatá na živiny, ale zato se zde vyskytuje hodně srážek. Mějte na paměti, že tento mech je křehký a pouhá chůze po něm ho může nevratně poškodit.

Jizvy po poškozeném mechu jsou velmi rozšířené. Pracovníci místního národního parku vyvinuli metodu, jak je opravit – pokládají mechové rohože na stará sešlapaná místa. Místo, kde se mech sbírá, se pečlivě čistí; na skalách postupně dorůstá nový mech.

Místo dnes nabízí stezku pro turisty, která poskytuje informace o tehdejší erupci. Stezka je dlouhá asi 500 metrů, trvá 30-45 minut a zahrnuje i procházku jedním z kráterů. Pěší túra na horu Laki nabízí nádherné panoramatické výhledy na tuto neuvěřitelnou sopečnou krajinu. V oblasti je také spousta turistických stezek, které se proplétají podél kráterů a rozsáhlého lávového pole.

Laki způsobila před téměř čtvrt tisíciletím ekologickou katastrofu, se kterou se Evropa vyrovnávala delší dobu. Dokonce se spekuluje, že výbuch sopky nepřímo vedl k francouzské revoluci v roce 1789. Její následky katastrofálně dopadly na pěstování plodin, což omezilo přístup k jídlu a podnítilo nespokojenost mas ve Francii. Dnes už naštěstí Laki nemá takový negativní vliv, namísto toho nabízí místo skvělé pro turismus.

Zdroje: www.bbc.com, www.britannica.com, www.carsiceland.com, guidetoiceland.is, www.vatnajokulsthjodgardur.is