Jáchymovské peklo: Stezka připomíná strasti a utrpení politických vězňů

V nejrůznějších diskuzích se občas někdo zmíní o uranových dolech v Jáchymově. Málokdo si ale dovede představit, jaký život měli lidé, kteří museli v pracovním táboře nuceně být. Připomínkou nelidských podmínek a masového utrpení řady lidí je proto naučná stezka Jáchymovské peklo, která zájemcům s dostatečně silnou náturou vše osvětlí.

Důl Svornost a získávání uranu

Získávání uranu v této lokalitě má velmi dlouhou historii. Práce na ložiscích byla aktivní už kolem roku 1853 a těžba byla ukončena kolem roku 1964. Za tu dobu bylo právě tady vytěženo kolem 7 500 tun uranové rudy. Z toho většina ze získaného množství (6 900 tun) bylo vytěženo po roce 1946. Také víme, že nejvyšší stav pracovníků v jáchymovských dolech byl dosažen v roce 1955, kdy jich tu pracovalo přes 46 000. Z toho odsouzenci tvořili přes 9 000. Maximální počet odsouzených v dolech byl v roce 1953, kdy jich tu pracovalo téměř 14 000. Od roku 1949 do roku 1953 bylo v lokalitě vybudováno 18 vězeňských táborů.

Psychické týrání a nelidské životní podmínky

Vězňům bylo dozorci často opakováno, že jsou pouze muklové, na jejichž životě nezáleží a jsou technicky vzato určeni k likvidaci. Často bylo jediným proviněním vězněných odlišné politické smýšlení a pro režim problematické osobní přesvědčení. Ne nadarmo se proto Jáchymovskému peklu často říkalo uranový gulag. První tábor, který tu vznikl kolem roku 1949 však ani zdaleka nedosahoval hrůznosti, která přišla s rozvojem dynamického represivního charakteru zařízení o něco později. Situace byla dokonce taková, že výtky o příliš smířlivém zařízení pocházely i z oficiálních míst, která souvisela i s tím, že dozorci byli zpočátku často lidé, kteří nepracovali pro režim, a kteří v některých případech projevovali vůči některým vězňům pochopení. Následkem toho tedy došlo k významnému přitvrzení životních i pracovních podmínek. Vězeň neměl mít na nic nárok a neměla by se mu projevovat žádná sentimentalita. Alespoň to tvrdil náměstek ministra spravedlnosti, který byl zodpovědný za vězeňství, Milan Kloss.

Od té doby měli trestanci nedostatek potravin, čekalo je každodenní ponižování a pořádná porce fyzického i psychického trýznění. Také se tu moc nehrálo na dodržování platných zákonů. Tristní byla i výbava a ochrana při práci, kterou by šlo hodnotit jako vysoce nebezpečnou. Pokud vězeň překročil vstupní bránu, přestal být pro mnohé lidskou bytostí. Následkem krutého zacházení pak při dobývání uranu zemřelo za minulé éry zhruba 501 z nich.

Jáchymovské peklo připomíná stezka

První naučná stezka v této lokalitě vznikla v roce 2001. Postupem času ji ale poničili vandalové. Také ale věkem a vystavení povětrnostním vlivům velmi sešla. V tu dobu začala panovat obava, že stezka zcela zanikne, proto mezi lety 2013 a 2015 proběhla její obnova. Její znovuotevření bylo naplánováno na 27. června 2015, tedy na Den památky obětí komunistického režimu.

Trasa začíná u památníku před kostelem, kterému se říká Křížová cesta ke svobodě. Dále se projdete kolem mincovny a po schodišti k Dolu Svornost. Následně půjdete ke štole číslo 1 a k panelu Mauthausenské schody. Také ale minete informační panel o různých táborech (Nikolaj, Eliáš…) a kapli Matky Boží. Zpět do centra se pak dostanete kolem věže Šlikovky s výhledem na Klínovec. Pokud se tedy nebojíte navštívit místo s pohnutou historií, nakonec vás čeká docela pohodový výlet, během kterého si prohlédnete i další jáchymovské památky.

Zdroj: redakce, Političtí vězni, Město Jáchymov, Zdař Bůh