Jak se stát lepším cestovatelem? Některé země to návštěvníky učí!
Namísto mapy máme sociální sítě. Generace mladých cestovatelů se dnes už nerozhoduje, kterou destinaci navštíví, podle toho, zda o ní viděli zajímavý dokument nebo jim ji doporučili v cestovní kanceláři. Základní faktor rozhodování pro generaci mileniálů představují sociální sítě, zejména instagram. Na základě toho dostávají dnes destinace speciální „známku“ za svou „instagramovost“.
A takto vznikají v mnoha kouzelných destinacích po celém světě obrovské nápory turistů, kteří baží po dokonalé fotografii. Mnozí však neberou ohled na přírodu, otevírací hodiny různých atrakcí, potenciální nebezpečí nebo další návštěvníky.
Proto se některé země rozhodly, že když to nejde jinak, začnou své turisty vychovávat. Různými způsoby chtějí motivovat rekreanty, aby se přičinili o udržení nebo zlepšení přirozeného prostředí krajiny a zároveň ho chránili.
1. Nový Zéland
Téměř každý má ve svém cestovatelském bucket listu tuto zemi. Stává se průkopníkem i v případě fenoménu udržitelného turismu. Slibem se můžete zavázat, že bude pomáhat chránit a udržovat krajinu v optimálním stavu během její návštěvy.
Příslib se týká i péče o sebe. Pravidla, která byste měli následovat, pokud slib složíte, patří i bezpečná jízda, připravenost na změny počasí, ochrana životního prostředí a udržování jeho čistoty.
2. Palau
Palauská republika je třináctou nejmenší zemí na světě, nachází se v Oceánii a na turismu je závislá. Zároveň si však uvědomuje její negativní dopad na životní prostředí. Minimalizovat se ho nejnověji snaží pomocí Palau závazku.
Ten má pomoci návštěvníkům pochopit křehkost ostrovní země. Představitelé státu zvolili nevšední kampaň. Příběh ostrova vyprávějí s pomocí dětí a prostřednictvím pohádkových postav, například fialového obra.
Kampaň za svou originalitu dokonce získala několik filmových ocenění za kreativitu a celosvětové ovace. Kromě toho po příjezdu do země je každý návštěvník požádán, aby podepsal speciální razítko ve svém pase, která obsahuje několik slibů a pravidel, které by měl turista dodržet. Razítko bylo dosud přeloženo do pěti jazyků.
3. Kostarika
Země s rajskou exotickou přírodou je lídrem v produkci obnovitelné energie. Umínila si, že do roku 2021 se stane první zemí s nulovými emisemi uhlíku. Tento aktivní přístup by však vyšel na zmar, kdyby přistěhovalci ze zahraničí nesdíleli podobnou filozofii.
Ubytovací zařízení, gastronomické provozy, obchody a služby pro domácí či turisty jsou nejnověji hodnoceny v rámci ekologického programu a získávají jakýsi certifikát. Hodnocení probíhá zveřejněním počtu zelených lístků, který je symbolem vládního ekologického projektu.
Provoz může získat maximálně 5 lístků. Čím více jich má, tím je ekologičtější. I podle toho se hosté v zemi mohou rozhodovat, jakého provozovatele podpoří a koupí si u něj služby či produkty.
4. Island
Země ležící těsně za polárním kruhem si své přírodní bohatství vehementně chrání. Na Islandu je zakázáno jezdit off-road, tedy mimo vyznačené trasy, aby se zamezilo ničení vegetace, kdy by trvalo roky, než by se pozvedla z poškození.
Velká stopka svítí turistům i při myšlence vybrat se na tůru mimo vyznačené chodníky, nebo kempovat mimo na to sloužících míst. To je možné pouze v případě, že má návštěvník speciální povolení od soukromého vlastníka pozemku.
5. Botswana
Vnitrozemský africký stát je domovem jedné z největších populací slonů. V zemi je od 31. prosince 2017 zakázáno používat slony na ježdění.
Kromě slonů se stát snaží chránit a udržet při životě populace i dalších ohrožených zvířat jako jsou nosorožci, lvi, leopardi a hyeny. Jednou z největších svatyní chráněných zvířat v Africe je tamní Národní park Chobe. Na safari je zde možné vyrazit po řece Chobe jen s akreditovaným rangerem.
Toto chování však vytahuje do ulic stále více dětí, ze sociálních zařízení i od rodin, které je za výdělkem v některých případech posílají a proto začíná jít o nekontrolovatelný chaos. Stát proto doporučuje návštěvníkům projevit dobrou vůli tím, že se rozhodnou nakupovat v prodejnách s etickým konceptem, jíst v lokálních restauracích a využívat lokální služby.
6. Bhútán
Země svými aktivitami neprodukuje žádné emise uhlíku, její ekonomický růst je postaven na sociálním rozvoji, principech ekologické udržitelnosti a ochraně kulturního dědictví. Turisty přesto vítají, ať už mají namířeno do Himalájí, nebo jinam.
Podmínkou je každodenní platba určitého obnosu peněz, který se dostává zpět do státního rozpočtu a slouží k udržování optimálního stavu země a jejího zvelebování. Podle Lonely Planet turistická daň představuje 250 dolarů na den, tedy přibližně 227 eur.