Lofoty: Severský ráj jako z pohlednic, kde slunce nezapadá anebo vůbec nevyjde

Na Lofoty se většina lidí nikdy nepodívá, přestože tato je tato téměř osm tisíc kilometrů dlouhá cesta odměněna dle zásluhy. Na jejím konci totiž ty odvážné a na zimu vyzbrojené čeká drsná, ale veskrze malebná krajina, Laponci a polární záře. Anebo polární noc. Vzhledem k zeměpisné šířce jsou Lofoty rovněž místem s největší teplotní anomálií.

Lofoty známe většinou z fotografií hor s protáhlými do nebe čnějícími vrcholy, které jsou jako vystřižené z fantasy románu. Tento obrázek jen dokreslují hluboké lesy a v krajině rozmístěné domky, jež vypadají jako hobitín. Díky poloze mezi 68. a 69. rovnoběžkou, paralelně od severního pólu zde najdeme jedno z přírodně nejatraktivnějších, a přitom nejklidnějších míst světa.

Norské souostroví Lofoty vás překvapí také polární nocí, která nemusí být všemi přijímána zrovna nejlépe, ale krása této destinace je pak vyvážena skutečně nádhernou severskou příroda s fjordy, ledovci a vodopády.

Řídké osídlení pro otrlé

Lofoty jsou jednou z nejseverněji položených destinací, proto ani hustota osídlení zde není nejvyšší.

Lofoty jsou od rovníku nejvzdálenějším místem na světě. Teplota se zde celoročně drží kolem nuly, s možnými výkyvy během specifických let. Historicky nejvyšší zaznamenaná teplota zde byla 30,4 stupně Cesia. Obvykle je zde v lednu průměrně minus -1,5 stupně, v létě pak 13 stupňů po celých 24 hodin.

Navíc od konce května zhruba do poloviny července na ostrovech slunce nad obzorem 24 hodin denně, zatímco v zimě neuvidíte vůbec řádné sluneční světlo od 9. prosince do 4. ledna. Bohužel, ani jedna z podmínek není ideální pro život, proto je zde tak nízká hustota osídlení populací.

Lofoty, navzdory velmi neobvyklému podnebí, nabízí mnoho aktivit. Kvete zde horolezectví nebo kanoistika či kajakování na moři. Lofoty nabízejí i bohatou síť cyklostezek, které nejsou až tak moc fyzicky náročné a propojují mnohá místa a místní komunity.

Pro faunu jsou Lofoty značka ideál

Vzdálenost ostrovů od polárnímu kruhu a teplotní anomálie dávají oblasti velmi specifickou faunu a flóru, která je překvapivě velmi bohatá. Ale zato lidí je zde poskrovnu.

Domečky jsou rozmístěné po malebné krajině a jejich barevné řešení zde působí velmi pitoreskně. Asi by nás ani nepřekvapilo, kdyby z domku v rybářské vesnici vylezl hobit nebo jeho severský příbuzný.

Kromě sporadických vesniček jsou z fotografií známé také úseky mořského pobřeží. To je tvořeno písečnými klidnými a čistými plážemi a chráněnými zátokami. Život jako by se zde zastavil. Vše je ponořeno do ticha klidu a ty mohou být narušeny pouze Malstrømovým systémem přílivových proudů ze západu. Lofoty jsou totiž výborně chráněny.

Lofoty – rybářský ráj u polárního kruhu

Lofoty jsou velmi dobře chráněny. Tuto ochranu jim poskytuje přírodní bariérou, jelikož jednotlivé ostrovy jsou soustředěny tak, že je na severu chrání 1100 metrů vysoká stěna hor a útesů.

Velkou anomálií v tomto místě jsou pak norský a severoatlantický proud, které se zde mísí a vyvářejí zde naprosto specifické klima. Když se zadíváme na krajinu, asi nikoho by nenapadlo, že se nacházíme tak blízko k zemi věčného sněhu a ledu. Klidné a neprostupné lesy, mírně tekoucí řeky a vodopády vybízejí k otázce, jsme-li skutečně tak blízko polárnímu kruhu. O tom nás ale přesvědčí velmi specifická flóra a fauna.

Je jasné, že nejčastějším zdrojem obživy pro místní je na Lofotech rybolov. Kromě toho se zde ale nachází také největší hlubinný korálový útes na světě. Místní obyvatelé jsou většinou rybáři, proto i většina městeček a vesnic je zaměřena na rybolov. Je jisté, že původní osadníci si při objevení Lofot mysleli, že narazili na arktický ráj.

Moře je zde, alespoň na první pohled jako dřív, téměř bezedné. Rybáři vytahují sítě plné ryb, které do oblasti lákají doslova miliony mořských ptáků mnoha druhů. Nejběžnější jsou zde orel mořský, kormorán a papuchalk.

Zkuste poznat tento dosud neobjevený ráj

Lofoty jsou dobře známé a turisticky oblíbené mezi samotnými Nory. A dobře pro ně, že světoví turisté se sem kvůli obtížné dostupnosti a skutečně astronomickým cenám vydávají jen zřídka. I turismus zde je regulovaný jen omezenými zájezdy a místy na lodích.

Reputace Lopot není naštěstí ještě globální, přestože toto souostroví má potenciál stát se vyhledávaným turistickým místem.

Lofoty jsou zapsány na Seznamu světového dědictví UNESCO a National Geographic Traveler je nazývá třetími nejatraktivnějšími ostrovy na světě.

Cesta tresky obecné

Lofoty jsou nejvýznamnějším světovým dodavatelem tresky obecné, na níž místní rybolov stojí. Když teplé vody Golfského proudu dorazí na lofotské souostroví, sezóna norské arktické tresky začíná! Sušená treska má velmi dlouho, až tisíciletou tradici, a právě z Lofot se stovky let dováží do Evropy! Obchod s treskou zde funguje již od 12. století. Obchodování s treskou zažilo své propady i opětovné vzestupy. Dnes je většina sušených ryb vyvážena do Itálie, ale ryby čerstvé se prodávají v restauracích po celé Evropě. Na kost suchá ryba se snadno se přepravuje, a stále si uchovává své klíčové živiny.

Proces sušené tresky je speciální procedura: Ryby se suší na velkých sušicích stojanech, bez nasolování nebo uzení, protože na Lofotech je ideální teplota, těsně pod bodem mrazu. Tresky se zde vysuší na slunci a větru, což trvá až do jara. 

Zdroje: redakce – autorský text, yachtingworld.com, acruisingcouple.com, Wikipedia.org