Moabská potašová jezera – pouštní jezera, která vám vyrazí dech
Moabská potašová jezírka září různými barvami – od modré přes růžovou až po fialovou. Běžně se jim říká „modrá jezera Utahu“, protože jejich modrá voda vyniká na pozadí červených a oranžových odstínů pouštních skal, uvádí web AtlasObscura.
Co je potaš?
Draslík je skupina minerálů a chemických látek, které obsahují draslík (K). Potaš je sůl získávaná z podzemních ložisek, která vznikla před miliony let vypařováním z mořského dna. Na světovém trhu je dominantní odrůdou potaše sloučenina chlorid draselný (KCl).
Draslík je jedním z klíčových prvků nezbytných pro všechny živé organismy – v případě jeho nedostatku v půdě je třeba použít hnojiva. Draslík chrání rostliny před extrémními teplotami, pomáhá v boji proti stresu a odpuzuje škůdce. Velké množství draslíku zabraňuje vadnutí, posiluje kořeny a usnadňuje přenos potravy.
Celosvětově se potaš používá hlavně v hnojivech, ale lze ji použít i při výrobě skla, keramiky, mýdel nebo baterií.
Co jsou to potašové rybníky v Utahu?
Zářivě modrá jezera jsou ve skutečnosti odpařovací rybníky na potaš, které vlastní společnost Interpid Potash, jež má tři doly v západní části Spojených států, z nichž nejznámější jsou rybníky v Moabu ve státě Utah. Podobná jezera se nacházejí v Novém Mexiku a ve Wendoveru v Utahu.
Důl Moab byl vybudován společností Texas Gulf v 60. letech 20. století, ale byl uzavřen poté, co při nehodě zahynulo 25 horníků. Tehdy se začala používat těžba roztoků a solární odpařování, což vedlo ke vzniku slavných jasně modrých rybníků.
Důl na potaš se nachází více než 900 m pod zemí. Čerpá se tam voda z řeky Colorado a vzniká tzv. solanka. Když je jeho koncentrace vysoká, dostává se na povrch – do odpařovacích rybníků.
Po odpaření vody zůstává v zásobníku pouze potaš. Společnost Interpid Potash tento minerál sbírá a využívá ke komerčním účelům. Jejich hnojiva jsou široce používána po celých Spojených státech a nemají prakticky žádnou konkurenci.
Potašové rybníky nejsou samy o sobě modré – jejich barva je důsledkem látky přidávané do solanky. Urychluje odpařování, protože zvyšuje absorpci slunečního záření. Podle fyzikálních zákonů tmavší voda absorbuje více UV záření a tepla, což umožňuje rychlejší extrakci potaše.
Je však třeba poznamenat, že rybníky nejsou modré po celý rok. Samotný proces získávání potaše trvá přibližně 300 dní. Zpočátku jsou rybníky světle modré, hned po přidání barviva. Brzy ztmavne a změní se i barva samotného jezírka – čím méně vody se přidává, tím více jsou krystaly potaše viditelnější, světle hnědé nebo oranžové. Je to skutečná hromada barev, kterou si nelze splést s ničím jiným.
Kdy je nejlepší navštívit jezírka Moab?
Moabské potašové rybníky můžete navštívit po celý rok. Pokud je chcete pozorovat v době, kdy je jejich barva nejjasnější, je nejlepší to udělat v létě. V této době máte největší šanci spatřit rybníky zářící v nádherných odstínech modré. Lze je vidět i v jiných ročních obdobích, ale jejich barva nemusí být tak výrazná nebo může převládat pronikavá minerální barva. Je také důležité si uvědomit, že v létě je v Moabu opravdu horko, takže je vhodné naplánovat návštěvu hned ráno nebo k večeru, po dosažení teplotního vrcholu.
Je možné se v rybnících koupat? To je jedna z nejčastěji zadávaných otázek na Googlu o modrých jezerech v Moabu. Odpověď je jednoduchá – ne, v rybnících se nedá a nemělo by se v nich koupat. Nejedná se o koupaliště, ale o produkční nádrže, takže na každém kroku najdete cedule se zákazem koupání. Navíc je třeba si uvědomit, že koupel ve slané vodě s tak vysokou koncentrací draslíku by nebyla pro žádný organismus prospěšná.
Zdroj: AtlasObscura