Národní park Lencois Maranhenses je chráněnou oblastí v Brazílii. Přestože vypadá jako poušť, má mnoho malých jezírek

Národní park Lencois Maranhenses se nachází podél pobřeží severovýchodní Brazílie. Národní park se rozkládá na ploše 1 537,8 km čtverečních. Park vede 70 km podél pobřeží. Řeky Itapecuru, Munim, Parnaiba a Peria tvoří přirozené hranice parku spolu s pánví Sao Jose.

Většinu parku tvoří zvlněné pobřežní písečné duny s vrstvami nepropustné horniny umístěné pod dunami a údolími. Tato vrstva nepropustné horniny zabraňuje odvodnění nízkých míst a vytváří přírodní sladkovodní bazény z dešťových srážek, uvádí traveltriangle.

Jako největší pole písečných dun v Jižní Americe dosahují zvlněné duny výšky 10 až 20 m. Toto pole dun představuje přibližně dvě třetiny parku.

V parku jsou dvě samostatné oázy, místně známé jako restingas, které představují jedinečný typ pobřežního lesa. Skládají se z kyselých, písčitých a živin zbavených písčitých základů, jejichž výsledkem jsou středně velké stromy a různé keře, které se přizpůsobily tomuto náročnému prostředí, uvádí nationalparks.

Spolu s oázami slouží ekosystémy mangrovů a dun jako domov čtyřem ohroženým druhům, mezi které patří ibis šarlatový, neotropická vydra, oncilla a kapustňák západní. Přestože park obsahuje pouze 133 druhů rozmanité vegetace, je domovem více než 110 druhů ptáků, kteří hnízdí nebo migrují parkem, a také 42 druhů plazů, uvádí unesco.

zdroj: traveltriangle, nationalparks, unesco