Nehoda slavnostního vlaku z Vídně do Brna: První vlakové neštěstí ve střední Evropě se odehrálo ve Vranovicích
Od dob, kdy začaly jezdit první vlaky, už nemuseli lidé překonávat delší úseky cest pěšky, na koni nebo v kočáře. Věděli jste však, že první vlak, který mířil z Vídně do Brna, se cestou srazil s dalším na vranovickém nádraží?
Neštěstí se stalo v den zprovoznění trati
Provoz na trati, která vedla z Vídně přes Břeclav až do Brna, začal 7. července 1839. Zvědavci, kteří si tento historický okamžik na nádraží v Brně nechtěli nechat ujít, však netušili, že oslavy získají pachuť první železniční nehody. A zpětně byli nejspíš rádi i někteří lidé, kteří se ve Vídni, odkud ověnčené vlaky startovaly, kvůli velkému zájmu vůbec nedostali dovnitř.
Z vídeňského nádraží jely dohromady čtyři vlaky, které byly pojmenovány Bruna, Herkules, Gigant a Bucefalos a celkem se vypravilo 38 vagonů s 1 125 cestujícími. Po celou dobu jízdy pak trať, nádraží a další místa lemovali zvědavci, kteří si také nechtěli nechat tento historický moment ujít. V cílové stanici, kterou bylo Brno, pak bylo připraveno speciální uvítání s pohoštěním, po jehož skončení se měly vlaky opět vydat do Vídně.
Ve Vranovicích je místo první nehody vlaků ve střední Evropě
Málokdo by dnes při průjezdu vranovickým nádražím hádal, že právě tady se odehrálo první železniční neštěstí na nové trati a také první srážka vlaků na trati v oblasti střední Evropy. Srážku vlaků způsobil anglický strojvůdce, který kvůli neopatrnosti najel na vlak před sebou. Následkem toho došlo k rozbití dvou vagonů. Několik jich bylo poškozeno a pět lidí přišlo k těžkému zranění. Nešťastníci měli štěstí, protože v soupravách cestovali lékaři, kteří je mohli ošetřit. Jelikož se navíc jednalo o lidi s vyšším společenským postavením, dočkali se i bohatého odškodnění.
Má se za to, že k nehodě vlaku přispěly i komplikace na nádraží během doplňování vody. Následkem toho se první vlak zdržel ve stanici déle, než by správně měl. Za ním se bez větších potíží zařadil druhý vlak, do kterého narazil ten třetí. Že jsou vlaky stále ve stanici strojvedoucí viděl až ze vzdálenosti 260 m, což nestačilo na to, aby mohl bezpečně zabrzdit. Čtvrtý vlak pak zvládl zastavit včas a cestujícím se nic nestalo.
Zajímavostí je, že na místě nebyl nikdy postaven památník. Nejspíš proto, že si nikdo nechtěl toto fiasko připomínat.
Zdroj: redakce, Wikipedie, Rozhlas, Geocaching