Opera v Sydney: Návrh stavby byl vytažen z koše, autora nepozvali na slavnostní otevření

Když se řekne Sydney, většina lidí si okamžitě vybaví místní operu. Budova s krásnou skořepinovou střechou se stala nezaměnitelným symbolem města ihned po svém dokončení před téměř 50 lety. Věděli jste však, že v přístavu stála téměř úplně jinak vypadající budova? Stavbu té současné provázely nebývalé zvraty a komplikace.

Oči všech přítomných se upírají na drobnou postavu v elegantních modrých šatech s bílými rukavičkami. Tou dámou byla britská královna Alžběta II., která se chystala slavnostně otevřít nově dokončenou budovu opery v Sydney. V kalendáři je právě datum 20. října 1973. Stavba pyramid byla také kontroverzní. Přesto i po 4000 letech stále stojí a jsou považovány za jeden z divů světa. Budova je skutečným architektonickým skvostem. Svědčí o tom jak její zařazení na seznam UNESCO, tak na seznam novodobých divů světa. Na slavnostním otevření však chyběla jedna důležitá osoba. Tou byl samotný tvůrce opery, který z neznámých důvodů nedostal pozvání.

Zadání nesplnil

Soutěž na stavbu opery v Sydney vyhlásila vláda Nového Jižního Walesu v roce 1956. Zájem o ni předčil očekávání. Do soutěže bylo přihlášeno 233 prací z 23 zemí. Porota se zjevně nemohla shodnout na vítězi. Navíc slavný finsko-americký architekt Eero Saarinen (1910-1961), jeden z porotců, dorazil pozdě. Nebyl spokojen s návrhy, které mu byly předloženy, a tak se podíval do koše, kde byly ty vyřazené, uvedla historička Beth McKenna. Saarinen mezi nimi objevil návrh s plášťovou střechou od málo známého dánského architekta Jørna Utzona (1918-2008), který ho okamžitě nadchl a který prosadil jako vítězný.

Astronomické náklady

Usměvavý Utzon poklepává na základní kámen 2. března 1959. Ačkoli se předpokládalo, že opera bude dokončena o čtyři roky později, hrubá stavba byla dokončena až v roce 1966. Mezitím zbývalo dokončit většinu interiérů, na kterých se Utzon již nepodílel. V roce 1966 odstoupil po politických sporech a obrovském překročení nákladů. Původní rozpočet činil sedm milionů australských dolarů, což je v přepočtu přibližně 107 123 433 korun. Nejenže se zklamaný Utzon nezúčastnil premiéry opery, na kterou nebyl ani pozván, ale navíc se zapřísáhl, že se do Austrálie už nikdy nevrátí.

Zajímavé podrobnosti

Opera v Sydney je jedinečná zejména díky své střeše, která má tvar plachty. Skládá se z 2 194 betonových dílů, které jsou pokryty více než milionem glazovaných dlaždic vyrobených ve Švédsku. Celá střecha tak váží úctyhodných 27 229 tun. Budovu z oceli a betonu doplňuje přibližně 6225 m² prosklené plochy.

Budova se dále pyšní mnoha nejlepšími varhanami své doby. V koncertním sále byly například instalovány největší mechanické varhany na světě. Jsou 13 metrů široké, 15 metrů vysoké, váží 37,5 tuny a mají celkem 10 244 trubek. Pro budovu je v letech 1969-1979 sestavil australský varhaník Ronald Sharp (1929-2021). Komplex se rozkládá na ploše 1,8 hektaru a najdete v něm více než 1 000 pokojů. Největší kapacitu má koncertní sál, který pojme 2679 osob. Opera nabízí 1507 míst k sezení, zatímco menší sály mají 544 míst. Kromě toho je zde pět zkušeben, šest desítek šaten, čtyři restaurace a šest barů.

Zdroje: Buensalido, Independent