Ostrov Réunion je perla v tropech Indického oceánu. Nečekali byste, že patří do EU
Místní obyvatelé tvrdí, že ostrov je obdařen „mírnou přírodou“, což znamená, že na rozdíl od nejbližších sousedů na africkém kontinentu se zde nevyskytují žádná nebezpečná zvířata a jedinou místní faunou jsou ptáci. V poslední době však přibývá útoků žraloků, a proto je koupání přísně omezeno na povolené laguny, které jsou zabezpečeny sítěmi a hlídány plavčíky.
Ostrov se nachází na jižní polokouli, teploty se pohybují mezi 16℃ – 32℃ (i když ve vysoké nadmořské výšce mohou klesnout až na 4 ℃) a navštívit ho lze kdykoli během roku, i když v prosinci až březnu je období cyklonů a je lepší se vyhnout.
Tropické dešťové přeháňky lze očekávat po celý rok, proto spolkněte svou hrdost a přibalte si nepromokavou pláštěnku. Díky hornatému terénu je však ostrov proslulý také svým mikroklimatem; pokud na jednom místě prší, po 20 minutách jízdy se téměř vždy dostanete k modré obloze a slunečnímu svitu.
Protože je ostrov oficiálním francouzským zámořským územím, platí se zde eurem a místním jazykem je francouzština.
Sluneční paprsky na západním pobřeží
První věc, kterou si po příjezdu na Réunion zapište do seznamu: vyrazte na pláž! V porovnání se zbytkem nabídky ostrova toho v hlavním městě Saint-Denis není mnoho, co by cestovatele přilákalo, a tak se raději vydejte rovnou na pláže západního pobřeží.
Saint Gilles je nejlepším místem, kde si můžete vyzkoušet potápění v korálových útesech zaručeně bez žraloků. Spatříte zde želvy, pestrobarevné korály a řadu dalších mořských živočichů. V určitých ročních obdobích jsou možné také výlety za pozorováním delfínů a velryb.
Pláže lemující pobřeží od Saint Gilles po Saint-Leu patří k nejkrásnějším na ostrově, představte si palmami lemované úseky bílého písku, rozsáhlé laguny ke koupání a pohodové plážové bary. Uni Vert v La Saline les Bains je nejlepší volbou, kde si můžete vychutnat koktejly, ovocné šťávy a čerstvé mořské plody s nohama v písku.
Poznejte výrobu cukru a rumu
Chcete-li se seznámit s historií ostrova, navštivte Stella Matutina, továrnu na zpracování cukrové třtiny, která byla přeměněna na nedávno zrekonstruované, poutavé a velmi poučné muzeum. Historie cukru na Réunionu je v podstatě historií samotného ostrova, protože utvářel obchod s otroky, koloniální minulost a hospodářský význam země.
Třtinové plantáže stále pokrývají celý ostrov a zůstávají největším zdrojem zaměstnanosti. Muzeum, které se nachází nedaleko Saint Leu, to vše oživuje interaktivními expozicemi a 4D kinem.
K tomu, abyste ocenili cukrovarnický průmysl na Réunionu, nemusíte mít chuť na sladké. Na ostrově se nachází několik lihovarů rumu a Saga du Rhum v Saint Pierre je vynikající muzeum vybudované v nejstarším lihovaru, který je v provozu dodnes. Vyberte si prohlídku s průvodcem, která je zakončena v baru ochutnávkou rumu.
Prozkoumejte proslulé reunionské cirques a vychutnejte si nádherné výhledy
Ostrov Réunion je rájem pro pěší turisty a je proslulý svými cirques, hlubokými údolími připomínajícími amfiteátr, nad nimiž se ze všech stran tyčí bujné, zelení porostlé hory. Nacházejí se zde tři cirques – Salazie, Mafate a Cilaos.
Mafate, pravděpodobně nejpůsobivější z nich, byl poprvé osídlen otroky, kteří utíkali z plantáží cukrové třtiny v nížině. Protože je Mafate uzavřen horami, zůstává poměrně odlehlý; jediný způsob, jak se k němu dostat, je pěšky nebo vrtulníkem.
Díky více než 85 kilometrům turistických stezek a penzionům rozmístěným podél cesty je zde nekonečné množství možností, které vyhovují všem úrovním fyzické zdatnosti. Jednou z třídenních možností je začít v Maido (místní autobus vás vysadí na začátku stezky) a sestoupit do údolí přes vesničky Roche Plate a Marla a poté vystoupit na hřeben a sestoupit do Cilaos Cirque.
Návštěva Hell Bourg, která byla oficiálně vyhlášena nejkrásnější vesnicí Réunionu, vám nabídne možnost naplnit fotoaparát fotografiemi pestrobarevných domů a verand plných květin. Krásná je i cesta do Hell Bourg, která se táhne po úbočí hor a vede přímo pod vodopády, které kaskádovitě padají na silnici (v kreolštině se jim nápaditě říká „pisse-en-l’air“). Ubytujte se v některém z penzionů rozmístěných po okolí. Vyplatí se objednat si předem večeři a snídani, většinou vám naservírují typické jídlo doplněné ovocem a kořeněným rumem. V některých penzionech můžete ochutnat orchidejový rum, napuštěný květem orchideje faham, která chutná jako karamel a kterou smějí trhat pouze držitelé speciálního povolení.
Sud Sauvage – sopečné dobrodružství na divokém jihu
Prohlídka Jardin des Parfums et Epices (zahrada parfémů a koření) v Saint Philippe je vrcholem jižního pobřeží. Zahrada není příliš dobře značená, proto si objednejte znalého průvodce, který vás upozorní na skryté klenoty mezi 1 500 druhy rostlin, od jasně červených kakaových bobů po růžové banány, černé orchideje a desítky žlutých hvězdic visících z větví.
Žádná návštěva Réunionu se neobejde bez výletu na Piton de la Fournaise (což znamená vrchol pece) reunionskou aktivní sopku, která během posledních 10 let několikrát vybuchla. Sopka není aktivní, takže není nebezpečná, ale přesto má mezi obyvateli Réunionu jakýsi mýtický status.
Když vybuchne, jsou všechny silnice zaplněné rodinami ostrovanů, kteří touží zahlédnout pomalu tekoucí lávu. Projíždějte děsivě spálenou krajinou Le Grand Brûlé, kde různé erupce v průběhu let srovnaly se zemí les a zanechaly ztvrdlou černou lávu, abyste dojeli k úpatí sopky a pak se vydali na pěší túru ke kráteru.
Za návštěvu stojí také Notre-Dame-des-Laves, nejznámější kostel na ostrově, který byl ušetřen sopečné erupce v 70. letech 20. století. Láva tekla až ke dveřím kostela, pak se rozdělila a pokračovala kolem něj, přičemž kostel zůstal nedotčen. Černá sopečná skála, která kostel obklopuje, zůstala tak, jak byla, a je na ni působivý, někteří by řekli zázračný pohled.
Směrem na východ k ostrovu Bourbon
Když budete pokračovat podél severovýchodního pobřeží, dorazíte k vanilkovému družstvu ProVanille v Bras Panon. Historie ostrova Réunion je vedle cukru neodmyslitelně spjata s vanilkou, a to natolik, že se ostrovu původně říkalo „Bourbonův ostrov“. Ačkoli vanilková orchidej pochází z Mexika, byl to dvanáctiletý otrok z Réunionu jménem Edmond Albius, který objevil způsob opylování květu a pěstování vanilkových lusků, porazil tehdejší špičkové botaniky a zdokonalil techniku, která se používá dodnes. Při návštěvě družstva s průvodcem se seznámíte s touto historií a také s tím, jak se nejoblíbenější světové aroma pěstuje a připravuje.
Zdroj: Momondo