Římské Koloseum: Hypogeum, děsivé prostory pod Koloseem, sloužily jako přípravna pro gladiátory

Koloseum je starobylá stavba postavená před více než 2000 lety. Římané používali obrovskou, zaoblenou budovu jako prostor pro představení. V divadle pod širým nebem se mohly posadit tisíce lidí, aby mohli sledovat představení nebo veřejnou aktivitu. To zahrnovalo i děsivé souboje gladiátorů s dalšími bojovníky, zvířaty, nebo otroky.

Místo, kde se čekalo na smrt nebo slávu

Koloseum je největší stavbou, kterou Římská říše postavila. Je to také nejoblíbenější antická stavba v Itálii, ale zdánlivě romantické a historické místo skrývá děsivé podzemí, o kterém mnozí turisté ani neví. Jeho vlastním bijícím srdcem jsou totiž podzemní chodby a místnosti, kde vězni, zvířata a gladiátoři čekali na vstup na pole nad jejich hlavami. Dnes je tato podzemní oblast, známá jako hypogeum, po dlouhých opravách otevřena veřejnosti. Na ploše 15 000 metrů čtverečních pracovalo dva roky více než 80 archeologů, architektů a inženýrů.

Stavba byla postavena ve zdivu a zahrnovala systém tunelů se dvěma hlavními chodbami. Byly tam místnosti bez oken a cirkulace vzduchu, což ztěžovalo práci stovek otroků, kteří tam drželi hladová divoká zvířata. Zvířata nebyla jediná, kdo v aréně bojoval o život. Nechyběly ani pokoje pro gladiátory. Ludus Magnus, nyní zavřené dveře, byl spojen s kasárnami gladiátorů. Byli tam vycvičeni a připraveni na boj. V arénách pak padlo mnoho zajatců, otroků, divokých zvířat, ale i profesionálně vycvičených gladiátorů. Každý vstup do arény tak znamenal otázku přežití a často ze souboje odešel jen jeden živý.

Vítěz byl oblíbeným hrdinou, ale život měl těžký

Před téměř dvěma tisíci lety se muži na vrcholu fyzické kondice připravovali v zákulisí Říma na fyzický boj. Ze své „tělocvičny“ a tréninkových prostor putovali do arény, kde řvalo až 70 000 diváků, z nichž každý křičel na svého oblíbence Každý gladiátor měl špičkovou zdravotní péči, profesionální a náročný trénink a samozřejmě i skvělé zbraně. Jejich páni tedy dělali vše proto, aby jejich favorit vyhrál, protože vítěz zápasů vždy přinesl značný zisk a naopak jeho smrt znamenala velkou finanční ztrátu. I přes nepochybně dobrý trénink byl ale každý zápas otázkou přežití a i přesto, že gladiátor odešel jako milovaný vítěz, zranění ze soubojů často způsobovala neschopnost dalšího boje. Z hrdiny a oblíbence se tak ze dne na den mohl stát nepotřebný otrok.

zdroj: CNTrveler, Colosseum Rome, VOA News