Slavná Opera v Sydney oslavila 50 let. Tašky na její střechu pochází ze Švédska
Opera v Sydney, kterou původně navrhl dánský architekt Jørn Utzon, oslavila letos padesáté výročí svého vzniku. Architektův ikonický návrh, který čerpá z motivu plachet a který podle vtipů místních obyvatel připomíná hromadu nádobí, nepochybně změnil tvář a osud australského města. Co o této ikonické budově ale možná nevíte?
Do mezinárodní soutěže o návrh budovy Opery, která se konala v roce 1956, bylo přihlášeno 233 návrhů
Vítězem byl vyhlášen dánský architekt Jørn Utzon, který za svůj návrh obdržel 5 000 liber, což tehdy činilo 130 000,- korun, připomíná web ArchitecturalDigest. Utzonových 12 výkresů dorazilo do Sydney těsně před uzávěrkou soutěže v prosinci a byly očíslovány jako položka 218 z 233. Hodnocení začalo o několik týdnů později, v lednu 1957. Ze čtyř mužů, kteří byli vybráni, aby posoudili přihlášené návrhy, vynikal především Eero Saarinen, americký architekt a designér finského původu, jehož kariéra byla prodchnuta modernismem. Saarinen studoval a pracoval s Charlesem a Rayem Eamesovými a jeho architektonická praxe se v té době odkláněla od pravoúhlých a krychlových tvarů modernistické architektury k expresivnějším formám postaveným z betonu. Nakonec ale soutěž vyhrál Utzon.
Utzon, který v polovině stavby odstoupil, se dokončení svého návrhu nedočkal
Realizace Utzonovy vize byla obrovskou výzvou. Stavba, která měla trvat čtyři roky, si nakonec vyžádala 14 let a 10 000 pracovníků. Jedním z největších sporných bodů bylo, jak realizovat Utzonovu střechu, a Utzon a jeho tým zkoušeli parabolické a elipsoidní tvary, než se rozhodli pro sférickou geometrii. Jednalo se o objev, který by umožnil prefabrikaci skořepin z opakujících se forem a rovnoměrné naklápění, což z něj dělá průlom v architektuře 20. století. Ale protože Utzon stále vyčerpával prostředky z loterií, ministr prací Davis Hughes mu snížil přísun peněz, což Dána přimělo projekt opustit a vrátit se do Dánska. Mladý australský architekt Peter Hall se ujal jeho nelehkého úkolu a stavbu dokončil.
Paul Robeson byl první osobou, kdo v Opeře vystoupil
První představení v Sydney Opera House se uskutečnilo dlouho předtím, než byla budova dokončena, a dokonce ještě předtím, než byla zahájena stavba plachet. V roce 1960 zazpíval americký zpěvák a bojovník za občanská práva Paul Robeson stavebním dělníkům usazeným na lešení píseň „Ol‘ Man River“. O více než deset let později se v operním sále zvedla opona při prvním představení: Prokofjevův epos Vojna a mír v podání Australské opery téměř měsíc před oficiálním otevřením Jejím Veličenstvem královnou Alžbětou II..
Ikonickou střechu pokrývá více než 1 milion střešních tašek vyrobených ve Švédsku
Utzon chtěl, aby střechy budovy ve tvaru plachet různě doplňovaly, kontrastovaly a odrážely chrpovou modř oblohy, tmavě modrou barvu přístavu v Sydney a sluneční světlo, které se během dne odráží od vln. Inspiroval se strukturovanými keramickými mísami z Japonska a pověřil švédskou firmu Höganäs realizací své vize: lesklé tašky, které se zdálky zdají být bílé a nejsou tak odrazivé, aby způsobovaly odlesky.
O tři roky později se Höganäs ustálil na konečné iteraci, která se stala známou jako Sydney Tile. Je vyrobena z hlíny s nízkým podílem drceného kamene a obsahuje světle ocelově modré a krémové tóny, které jsou patrné pouze při pohledu zblízka. Jednotlivé chevrony, z nichž každý obsahoval 4 228 dlaždic, byly sestaveny ve 26 lůžkách, z nichž každé bylo tvarováno tak, aby odpovídalo křivce střechy, v provizorní továrně. Celkem je budova Opery v Sydney pokryta 1 056 006 střešními taškami, které jsou navržené tak, aby je účinně čistila dešťová voda.
Zdroj: architecturaldigest.com, Youtube