Socha Radegasta na Radhošti: Původní modlu boha úrody a pohostinnosti měl odstranit Cyril a Metoděj

Líbí se vám slovanská mytologie a rádi byste ji o letošních prázdninách prozkoumali trochu blíž? Pak je pro vás naprosto ideálním výletním tipem socha boha Radegasta na Radhošti, který měl mít právě v této hoře domov. Socha měla nahradit dávnou modlu, kterou během své mise odstranil Cyril a Metoděj.

Radegast: Bůh pohostinnosti, úrody a hojnosti

Radegast patří k nejoblíbenějším slovanským bohům. A aby také ne, když se mu připisovala hojnost, ochrana úrody a bezproblémové sklizně. Také jde ale o boha pohostinnosti, slunce a ohně, který měl být velkým milovníkem dobrého jídla a pití. Prostě – i v dnešní době by si jistě našel mnoho věrných příznivců. Zajímavostí je, že měl rád lidi, ke kterým chodil v přestrojení. Když ho dobře pohostili, bohatě se jim za to odměnil. Méně jasné je, jak se popularita Radegasta dostala až k nám. Podle dostupných informací ho totiž uctívaly především slovanské kmeny z Pobaltí.

Prastará svatyně

Socha, která dnes na Radhošti stojí, není vůbec stará. Jde pouze o kopii sochy, která tu stála v roce 1931 a nyní je ve Frenštátu pod Radhoštěm. Nynější kopie je z roku 1998. Na toto místo ale chodili lidé uctívat Radegasta už mnohem dříve. Úplně první modla měla být vyrobena ze dřeva a byla oděna do pancíře ze zlata. Na hlavě navíc měla strašlivou helmu. Tato modla měla patřit ke svatyni, ve které se obětovala zvířata. Spekuluje se, zda se během těchto rituálů bohovi nabízely i lidské oběti, ale s jistotou to nevíme.

Tyto praktiky se ale neměly moc líbit věrozvěstům Cyrilovi a Metodějovi, kteří měli vydat rozkaz ke stržení modly. Ta pak měla být rozsekána a spálena. Pohanským kněžím se ale tato myšlenka nezamlouvala, proto měli údajně sochu zachránit tím, že ji ukryli někde uvnitř Radhoště. Je tedy docela dobře možné, že původní modla Radegasta tam pořád někde je.

Nápad na současnou sochu vznikl v USA

Ani socha z roku 1931 však není zcela nezajímavá. Vznikla rukou akademického sochaře Albína Poláška, který byl rodákem z Frenštátu pod Radhoštěm. První nápady na její zpracování měl už v roce 1924, kdy pobýval v USA. V té době začal pracovat na návrhu, takže ještě v Americe vzniklo několik dalších variant boha, který dnes stojí v našich Beskydech. V roce 1930 si pak v Praze pronajal ateliér a pustil se do práce na konečné podobě sochy. Málokdo také ví, že jeho sochu ve velkém financovali jeho američtí krajané, kteří ji následně věnovali své rodné vlasti. A proč se musela původní socha nahradit? To je jednoduché. Moc dobře nesnášela náročné klimatické podmínky, což se podepsalo na jejím stavu. I přes průběžné opravy se její kondice výrazně nelepšila, proto bylo rozhodnuto, že bude přesunuta do haly frenštátské radnice a nahradí ji kopie. Na jejím vzniku pak měl velkou zásluhu nošovický pivovar. Zároveň byla kopie vyrobena z odolnější žuly a pod vedením akademického sochaře Miroslava Machaly ji vytesal kameník Jan Sobek.

Zdroj: redakce, Pustevny, Památkový katalog