Ve východní Kalifornii je borovice známá jako Metuzalém. Začala růst, když se stavěly pyramidy v Gíze

Podle údajů o letokruhu je borovice Metuzalém stará 4 853 let, což znamená, že začala růst v době, kdy staří Egypťané stavěli pyramidy v Gíze. A i když je přesná poloha Metuzaléma uchovávána pod pokličkou, aby byla chráněna před poškozením, o této živé relikvii toho víme hodně.

Pinus longaeva roste na nejvyšším okraji lesní linie, mezi větrem ošlehanými vrcholky Kalifornie, Nevady a Utahu. Schopnost stromů prospívat v této nelítostné krajině teplot, vyprahlé půdy a neúprosných větrů je klíčem k jejich pozoruhodné dlouhověkosti. Obživu čerpají z nejkřehčích vrstev vápence a karbonátových hornin, což se ve vysokých nadmořských výškách hodí za úrodnou půdu. A jejich pokroucené větve, které jsou tvarovány rychle se pohybujícími proudy horského vzduchu, poskytují stabilitu a snižují riziko zlomení při bouřkách. Jedinečné je, že kořeny stromů poskytují výživu pouze konkrétní části větví přímo nad nimi. To zajišťuje, že pokud kořen v důsledku expozice odumře, bude zasažen pouze odpovídající segment stromu a zbytek bude moci pokračovat v růstu.

Každý prstenec stromu obsahuje údaje o klimatu z roku, kdy rostl, což umožňuje výzkumníkům vytvářet přesné klimatické modely sahající tisíce let zpět – včetně důkazů o kolísání teplot, proměnlivosti srážek a dokonce i velkých sopečných erupcích. A protože prastaré stromy, jako je Metuzalém, rostou ve vysokých nadmořských výškách, mohou být náchylné k malým výkyvům teplot, což z nich dělá věrné kronikáře světového počasí.

Ve skutečnosti stromy nejen poskytují vodítka o minulém klimatu, ale hrají klíčovou roli v boji proti změně klimatu dnes. Lesy pomáhají stabilizovat globální teploty tím, že zachycují uhlík ohřívající planetu ve svých kořenech a půdě.

zdroj: thetravel, nps, conservation