Zámek Plumlov: Říká se mu první moravský panelák a má v něm strašit černá paní, která hledá kapli

Chystáte se k přehradě Plumlov, která skýtá skvělé podmínky pro různé druhy volnočasového vyžití? Pak si najděte dostatek času i pro návštěvu přilehlého zámku Plumlov, kterému někteří posměšně říkají první moravský panelák. Kdo se však nenechá odradit méně honosným exteriérem zámku, ten se může těšit na překvapivě příjemný výlet!

Dřívější hrad nejspíš nechal založit Přemysl Otakar II.

Historie Plumlova je poměrně dlouhá. Na místě dnešního zámku stával dříve hrad z 13. století, o kterém se mnoho lidí domnívá, že jej nechal založit přímo Přemysl Otakar II. A to během kolonizace, kdy bylo potřeba dohlížet na bezpečnost nově vzniklých osad, měst a obcí. Je ale také možné, že hrad nechal vybudovat levoboček Mikuláš I., který ho v jednu dobu vlastnil. Od něj ho následně kupuje Jan Lucemburský a zbavuje se ho až v roce 1322, kdy jej přeprodává dál. Velký rozkvět pak přišel v 16. století, kdy Plumlov vlastnil mocný rod Pernštejnů. Ten se zasadil například o vybudování hospodářského dvora, pivovaru a sýpky.

Zámek vznikl podle nového projektu, ale stavbu provázely spory

Stále se mluvilo o hradu, ale jak se z něj stal zámek? První impuls k modernizaci přišel mezi lety 1680-1690, kdy Janu Adamovi z Lichtenštejna přišlo, že nedisponuje sídlem, které by odpovídalo jeho společenskému postavení. Přístavbu třetího patra navrhl Karel Eusebius, který se nějakou dobu zajímal o architekturu. Následně se ale rozhodlo, že bude lepší vytvořit úplně nový zámek podle samostatného projektu. Nové sídlo bylo inspirováno italskou renesancí.

Zajímavostí je, že zámek Plumlov měl být podle projektu mnohem působivější a honosnější, než jak to s ním nakonec dopadlo. Jan Adam se dokonce dostal do křížku s Karlem Eusebiem, který byl naštvaný, že se Jan Adam přiklání k úspornějším opatřením a nedrží se projektu. Zatímco tedy kníže snil o tom, že nechá vybudovat nejpůsobivější stavbu na Moravě, místo toho vznikl onen „první moravský panelák“. Dokonce to Karlovi vadilo natolik, že Janu Adamovi navrhoval, aby stavbu Plumlova ukončil a začal na jiném místě znovu. Jan Adam ale neposlechl. Po smrti Karla pak už projekt dále nepokračoval. Zámek navíc zůstal nějakou dobu neobydlen a nevybaven nábytkem. Až po roce 1692 se provizorně připravilo několik pokojů, ve kterých Lichtenštejnové přespávali během krátkých návštěv. Z toho celého vyplynulo, že nejvyšší patro zůstalo zcela bez oken a dveří a nebyla dokončena řada dalších, dříve plánovaných, úkolů.

Zámek neměl nejspíš nakonec nikdo příliš rád, protože když ho v roce 1801 poškodila vichřice, Alois z Lichtenštejna dokonce uvažoval o tom, že nechá Plumlov jednoduše zbořit. Současný neobvyklý vzhled zámku pak souvisí s tím, že původně mělo jít o čtyřbokou stavbu s nádvořím, takže jde v podstatě jen o jednu stěnu. V současné době se však návštěvníci mohou těšit na prohlídku atraktivních zámeckých okruhů s ukázkou zbraní, loveckých trofejí a obrazů.

Pověst o černé paní

Když na zámku budete, dávejte si pozor, zda zahlédnete takzvanou černou paní. Tou má být María Manrique de Lara, která měla být v průběhu svého krátkého života téměř nepřetržitě těhotná (měla porodit 21 dětí). A protože děti jí občas umřely, nikdy neodložila smutek a trpěla na smutnou a špatnou náladu. Také se říká, že se jí v našich končinách moc nelíbilo, protože tu na ni byla příliš velká zima. Na Plumlově má hledat kapli, do které se chce přijít modlit za zemřelé potomky. Jelikož je ale dávno zbořená, nemůže ji najít. A tak bloumá, kudy ji zrovna napadne.

Zdroj: redakce, Zámek Plumlov