Zámek Poláky u Nechranické přehrady: Ruinu zachraňuje bývalý kastelán hradu Svojanov a hodlá ji zpřístupnit veřejnosti
Na území České republiky se nachází mnoho kriticky ohrožených památek a ne každou z nich se podaří zachránit. To však není příběh zámku Poláky u Nechranické přehrady, který se rozhodl oživit bývalý populární kastelán hradu Svojanov, pan Miloš Dempír. Kromě toho, že se na zámku pravidelně konají pracovní brigády, během kterých se může do oprav zapojit i veřejnost, konají se zde i první kulturní akce, během kterých mohou zvědavci nahlédnout i dovnitř. Významným milníkem by pak měl být rok 2026, kdy by se měla návštěvníkům oficiálně otevřít první zachráněná část budovy.
Dříve na místě stála renesanční tvrz
První písemná zmínka o renesanční tvrzi, která předcházela dnešnímu zámku, pochází z 1. poloviny 16. století. S největší pravděpodobností ji nechali postavit Mašťovští z Kolovrat. Jen krátce po svém vzniku však tvrz z různých důvodů často střídala majitele. Ke škodě byla tvrzi i třicetiletá válka, během které byla citelně pobořena. Na lepší časy svitlo až mezi lety 1745 a 1815, kdy Poláky vlastnila hrabata z Pergenu. Ta zničenou tvrz nechala strhnout a na jejím místě nechala vybudovat barokní zámeček, jehož základy byly tvořeny původní stavbou. Významným a dlouhodobým držitelem zámku se statkem pak byl i rod Lobkowiczů, kterým patřil až do první pozemkové reformy ČSR.
Novodobá přestavba z roku 1928
Možná vás to překvapí, ale zámek Poláky prošel poslední výraznější přestavbou teprve před zhruba 100 lety, tedy kolem roku 1928. V té době statek nechali přebudovat manželé Rudolf a Anna Hrbáčkovi Hradčovští v novobarokním slohu. Ze stejné doby pak pochází vedle stojící vila, ve které žil ředitel statku. Zajímavostí je, že Hradčovští, kteří pocházeli ze Slovácka, byli historicky doloženi už kolem 13. století. Od té doby měli ve svém držení nejrůznější zemanské statky a mlýny. Z toho důvodu jejich erb připomínal mlynářský znak.
Stejně, jako u mnoha jiných památek, přišla po roce 1948 devastace zámku poté, co jej získal státní statek. Nejen, že tu byly kanceláře, ale také archiv a byty zaměstnanců. Překvapivě se však podařilo dochovat kachlová kamna, která byla na jiných místech považována za buržoazní přežitek. To nejhorší však paradoxně nastalo po roce 1990, kdy byl zámek vrácen rodině původního majitele. Zámek byl od té doby minimálně udržován, až dospěl až do natolik havarijního stavu, že se dostal na seznam nejohroženějších památek.
Nový majitel, nový začátek
Nakonec se ale zámek Poláky podařilo zachránit. V roce 2020 jej koupil tehdejší kastelán Svojanova Miloš Dempír, který se o něj dlouhou dobu svědomitě staral. Od té doby se podařilo odstranit náletové dřeviny před budovou zámku. Také se pokácely stromy ve špatném stavu, u kterých hrozilo, že by mohly na zámek v brzké době spadnout. Dále se začalo pracovat na odstranění odpadků a nánosů stavební suti. Vyčistilo se od náletových dřevin nádvoří a opravila se vila bývalého správce. Záchranné práce, během kterých se zajistila například statika a krovy, probíhají opravdu rychlým tempem, protože v roce 2023 byla v dobrém stavu už více než polovina památky, a to včetně části vybavení. Dovnitř je možné se dostat během mimořádných prohlídek. Trvalé zpřístupnění veřejnosti je tedy opravdu jen otázkou času.
Zdroj: redakce, Zámek Poláky, YouTube