Nukakové tradičně používali ke stříhání vlasů piraní zuby. Kmen dnes čelí vyhynutí

Nukakové jsou poslední domorodí lidé, které kontaktovala běžná kolumbijská společnost, a jeden z posledních nomádských kmenů v zemi. Poprvé byli kontaktováni v roce 1988, kdy se skupina přibližně 40 lidí nečekaně objevila v osadnickém městě zvaném Calamar na území Nukaků. Následky byly tak dramatické, že dnes kmen čelí vyhynutí.

Spokojení lovci byli vyhnaní pryč z vlastní země

Jen před pár lety žili Nukakové, kolumbijská domorodá komunita, poklidný život odpojený od moderního světa. Kočovní lovci a sběrači se potulovali po kusu Amazonie třikrát větším než Londýn, trávili dny rybařením a lovem. Kmen nyní vytlačen ze svého území žije na mýtinách o velikosti poloviny fotbalového hřiště na okraji pohraničního města San José del Guaviare.

Kmen byl poprvé kontaktován v roce 1988, kdy se skupina 40 lidí nečekaně objevila v tehdy nedávno založeném osadnickém městě zvaném Calamar, postaveném na území Nukaků. V následujících letech, částečně v důsledku invaze dřevorubců a pracovníků na jejich půdu, přicházelo stále více Nukaků do kontaktu s cizinci. Mnoho z nich bylo zničeno nemocemi, jako je malárie, tuberkulóza a chřipka. Od roku 1988 více než polovina kmene zemřela. V roce 2019 Ústavní soud prohlásil Nukaky za jeden z nejméně 32 kmenů v Kolumbii, kterým hrozí „bezprostřední riziko vyhynutí“. V současné době přežívá pouze pár set Nukaků.

Kmen žil z přírody, nebál se ani nebezpečných vod

Zatímco do tropických vod by se jen málokdo odvážil vstoupit, kmen Nukaků se jich určitě nebál. Tito lidé v džungli přežívali a prosperovali a využívali vše, co jim příroda nabízela. Dokonce i k úpravě vlasů postačily ostré zuby piraní. Od té doby, co opustili džungli, ale téměř ztratili své tradiční způsoby. Misionáři je naučili nosit oblečení a jíst moderní jídlo.

zdroj: Survival International, The Guardian, Royal Scottish Geographical Society