Oldřich z Furlánska, český cestovatel, který se skamarádil s lidojedy

Přidat na Seznam.cz

Češi jako zápecníci? Vnímat je tímhle způsobem je rozhodně velký omyl. Důkazem jsou různé osobnosti, které vyrážely do světa už před mnoha staletími. Odvážně, i když o něm moc nevěděli. A vrátili se s nečekanými zážitky. Třeba s tím, že někde mohli být sežráni. Typickým příkladem je mnich Oldřich z Furlánska.

Mořské bouře se nebojí

Svatému muži, který žil přibližně v letech 1286–1331, klokotá v žilách po tatínkovi česká krev. Nejdřív vyrazí do Mongolska. Potom ho papež Jan XII. požádá, zda by se vydal do Persie a Číny, kde by rád prosadil křesťanství. Oldřich kývne, i když se dá rozhodně předpokládat, že jde minimálně o dost sebevražednou misi. Třeba v Indii jsou v té době známé případy umučení křesťanských misionářů. Tenhle františkánský mnich si ale pořádně věří. Nepřipustí si, že by se mu něco takového mohlo stát. Nebojí se ani mořských vln a jako cestovní prostředek proto klidně zvolí loď.

Syn sní otcovu hlavu

Během putování čelí spoustě nástrah. V Bengálském zálivu na Andamanských ostrovech přistává mezi lidojedy. Nejenom, že ho nesežerou, ale dokonce mu vysvětlí, proč se lidským masem živí. Chtějí prý tím zabránit tomu, aby maso člověka sežrali červi. Údajně pak trpí jeho duše. Navíc zápach tlejícího masa uráží boha a mrtvý pak přichází o svoji šanci dostat se do nebe. Prosté, ale logické. Putuje pak do Číny. V Pekingu, chánově městě, si získá úctu místních a stráví tam dokonce plné tři roky. Z majetku mongolských panovníků je trochu paf. Bohatství, které viděl v Itálii, se tomu jejich nemůže rovnat. Zpátky odjíždí asi v roce 1328. V Tibetu prožije šok, když vidí pohřební rituál, při kterém si syn uvaří a sní hlavu svého otce. Zastaví se také v Persii a Sýrii. V roce 1330 coby sešlý stařec konečně dorazí do rodného severoitalského Pordenone bohatší o spoustu zážitků. Sdělit je papeži ale už nestihne, dříve zemře. Jistý páter Guillelmus de Solagna ale stihne příběhy, které mu vypráví, zapsat. Z nich pak vzniká slavný Oldřichův cestopis.

Zdroje: www..frantiskanstvi.cz, http://www.buddhismus.cz, www.lideazeme.cz, www.ceskatelevize.cz