Orat půdu znamená drásat do prsou Matky Země, říkají Baigové. Oddanost přírodě dokazují i tím, že se tetují už v pěti letech

Kmen Baiga nikdy neoral půdu, protože by to bylo podobné škrábání na prsou Matky Země, a nikdy by nemohli požádat Matku, aby znovu a znovu produkovala potravu ze stejného kousku Země – byla by oslabená. Z tohoto důvodu žili Baigas polokočovným životem a svou oddanost přírodě dokazují dodnes.

Kmen, který žije pouze tady a teď

„Nejdivočejší z kmenů, obývající ty nejnepřístupnější kopce a nejvzdálenější lesy,“ tak zní vůbec první popis indického kmene Baiga z roku 1867. Baigové se živí tím, co si mohou zajistit svými luky a šípy, v jejichž používání jsou velmi zruční, a lesními plodinami, které sbírají. Ze zásady ale nic nepěstují, půdu neorají a podle těch, kteří je navštívili, jsou Jsou „nejprimitivnější, ale nejzajímavější z lesních kmenů.“

Orat půdu pro tento kmen znamená „drásat se do prsou“ Matky Země. Baigové věří, že Bůh stvořil lesy, aby poskytly vše, co lidé potřebují, a dal nám moudrost, abychom to našli. Pouze lidé, kterým Bůh nedal toto poznání, musí hospodařit, aby přežili.

Lidé se zde tetují už v pěti letech. Hlavním motivem je příroda

Ženy Baiga byly vždy středem pozornosti. Mnoho žen má tetování od hlavy až k patě. Tetování se skládá z geometrických vzorů a především motivů přírody a nazývá se godana. Baigové věří, že když jsme se narodili, přišli jsme nazí, Godan nebo tetování jsou naše ozdoby, a toto je to, co si vezmeme s sebou, až zemřeme a půjdeme k Bohu. Pokud nepůjdeme k Bohu s těmito tetováními, Bůh nás potrestá.

Obvyklé vytetované motivy na ženě Baiga jsou trojúhelníková ozdoba na čele, která se dělá, když je dívce asi pět let. Na prsou pak přibude páv a na paži haldi-gdth (kořen kurkumy). To se provádí, když dívka dosáhne puberty. Další motivy pak přicházejí s životními událostmi, jako je svatba, porod, apod.

zdroj: MP Tourism, Survival International, Atlas of Humanity