Petřínská rozhledna: Lidé ji označovali za ohavnost
Petřínský kopec budil zájem už ve 12. století. Tehdy se ve zdejším lomu těžil kámen. Ten posloužil jako surovina například pro stavbu kláštera v Sázavě. Opuka se na Petříně dolovala ještě v 19. století. Významný vrch se v tomto období stal centrem pozornosti a vzniká na něm rozhledna.
Celkem 229 schodů na vrchol
Klub českých turistů v roce 1889 navštíví pařížskou světovou výstavu. Návštěvníky z jeho řad upoutá Eiffelova věž. Jde o mimořádně zajímavou atrakci. Ihned od účastníků zájezdu zazní nápad, že něco podobného by měla mít k dispozici také Praha. Jako nejvhodnější místo je vybrán vrch Petřín. Budovat se začíná 16. března 1891 a všechny práce se zvládnou za pouhé tři měsíce. Ačkoliv náklady jsou poměrně vysoké, nakonec se dílo podaří úspěšně dokončit. Už 20. srpna 1891 se celá stavba předvede veřejnosti k její plné spokojenosti. Ovšem kdo chce až na vrchol, musí vyšplhat po celkem 299 schodech. Pro lenochy je naštěstí k dispozici výtah, který nejdříve funguje na plynový a potom na elektrický pohon.
Obešla se bez koruny
Perličkou je, že vrcholek rozhledny původně měla tvořit ozdoba připomínající svatováclavskou korunu. Nakonec se ale tato podoba nerealizovala. Pravdou je, že i bez toho vzbuzuje novinka různorodé reakce podobně jako její předloha, tedy pařížská Eiffelova věž. I tu považovali někteří Francouzi za ošklivou. Například spisovatel Émile Zola ji označil za obludný černý tovární komín a také mnozí další ji nepouvažují za krásnou. Třeba ředitel Národního divadla prohlásí, že jde o „největší ohavu na hlavě Prahy vystavěnou.“ Lidé ale jeho názor nesdílejí. Nicméně jiní lidé jsou z ní nadšení. Dnes se ve spodní části rozhledny nachází stálá výstava „Petřín – místo vycházek, rozhledů i dolování.“ Představuje formou procházek dějiny Petřínské rozhledny a petřínského kopce samotného.