Petru do kamene vytesali Nabatejci. Dříve byla velice bohatým městem!

Petra byla založena před více než 2000 lety na starověkých obchodních cestách mezi Arábií, Egyptem a Středozemním mořem. Jako obchodní centrum se stala velmi bohatým a mocným hlavním městem. Rušné město kdysi pulzovalo životem, bylo plné bujných zahrad, zdobených domů a trhů s exotickým zbožím z Indie, Arábie a Egypta.

Kočovný začátek

Příběh Petry začíná u skupiny arabských kočovníků zvaných Nabatejci, uvádí web AMNH. Jako kočovníci se stěhovali z místa na místo, živili se půdou a pásli velbloudy, ovce a kozy. V době největšího rozkvětu Nabatejské říše zahrnovala oblasti dnešního Jordánska, Izraele, Egypta, Sýrie a severozápadní Saúdské Arábie.

Díky svým schopnostem přežít a znalosti pouště se Nabatejci časem stali úspěšnými obchodníky. Získali kontrolu nad důležitými obchodními cestami, po kterých se z Arábie do Egypta a Středozemního moře přepravovalo koření. Tito kočovní obchodníci jako pouštní obchodníci velmi zbohatli a pomalu se vzdali svých stanů z kozích kůží, aby postavili velkolepé domy a památky, které se staly Petrou. Je však záhadou, proč se tito lidé vzdali kočovného života a usadili se na jednom místě.

Vytvoření oázy v poušti

Petra byla vybudována uprostřed drsné, neúrodné pouště. Jak se tedy starověkému městu podařilo udržet úrodnou půdu, svěží zahrady, a dokonce i veřejné bazény pro rekreaci?

Nabatejci byli experti na přežití v poušti, protože věděli, jak shromažďovat a rozvádět vodu. Působivý systém do skály vytesaných kanálů a podzemních vodovodních potrubí přiváděl vodu ze stálých pramenů a sezónních potoků. Nabatejci také vyvinuli způsob, jak shromažďovat a uchovávat vodu ve vodotěsných dírách nebo cisternách. Tyto cisterny ukryté pod zemí uchovávaly vodu v bezpečí před odpařováním i nepřáteli.

Kontrola obchodních cest

Petra začínala jako hlavní zastávka nabatejských a cizích obchodníků. Tito kočovní obchodníci převáželi textilie, kadidlo, koření, slonovinu a další vzácné zboží vypěstované nebo vyrobené v Arábii, Asii a Africe. S rozrůstajícím se obchodním trhem rostla i Petra.

Tahání těžkých nákladů přes rozlehlé neúrodné pouště byla těžká a riskantní práce. Nabatejci poskytovali za úplatu přístřeší a vodu v osadách podél obchodních cest. Vybírali také mýtné od cizích obchodníků za přechod na své území. Všechny zisky pomáhaly platit nabatejský stát, včetně velkolepého hlavního města Petry.

Obchod do Petry nepřinesl jen bohatství a exotické zboží. Obchodníci z celého světa, kteří procházeli Petrou, přinášeli nové myšlenky a kulturu z míst, jako je Egypt, Čína a Řecko. Petra se stala více než jen centrem obchodu – byla také kulturním centrem starověkého světa.

Město vytesané do útesů

Dnes je Petra plná velkolepých hrobek, památek a domů, které byly vytesány do pískovcových skal. Tyto složité stavby byly ručně vytesány z růžovočervených skal a poté pokryty štukem a natřeny pestrými barvami.

Obyvatelé Petry se rádi chlubili svým bohatstvím a na vytvoření těchto mistrovských děl si najímali mistry stavitele. Stavitelé začínali shora dolů a ručně tesali detailní vzory přímo do pískovcových skal. Nejúchvatnější „silnici“ ve městě však nevytesali lidé. Siq, úzká, klikatá soutěska, která vedla do Petry, je přírodním zázrakem.

Křesťanství přichází do Petry

V roce 330 n. l., více než 200 let poté, co Řím ovládl Petru, došlo v Římské říši k radikální události. První křesťanský císař Konstantin I. přesunul hlavní město z Říma do Byzance. Vládci této nové Byzantské říše chtěli šířit křesťanství.

V průběhu následujícího století obyvatelé Petry pomalu opouštěli své pohanské bohy ve prospěch tohoto nového náboženství. Oslnivým symbolem této nové éry se stala hlavní katedrála města, petrský kostel. Dokonce i několik kdysi posvátných hrobek, jako například urnová hrobka, bylo přeměněno na kostely.

Moc města jako obchodního centra upadala. Obchodní cesty se přesouvaly na sever nebo k moři. V roce 363 n. l. utrpěla Petra další ránu, když silné zemětřesení zničilo mnoho městských budov a systém zásobování vodou. Tato přírodní katastrofa znamenala pro Nabatejce zlom. V roce 700 n. l. žilo v Petře a jejím okolí jen několik málo lidí. Postupem času se město pro okolní svět ztratilo.

Zdroj: amnh.org, Youtube