Podivné dušičkové rituály: Na Madagaskaru tančí s mrtvolami
U nás nebo v sousedních zemích jako je Slovensko či Polsko se tradice Dušiček spojuje hlavně s květinovou výzdobou na hrobech, ale v různých koutech světa bývají oslavy ještě pestřejší. Budete i letos doma a jenom zavítáte na hroby svých blízkých? Zkuste se alespoň prstem po mapě podívat do světa a dozvědět se , jak si tenhle svátek připomínají jinde.
Rozlučka s draky i lucernami
Temperamentní Mexičané si svátek zemřelých nebo v jejich řeči El Día de los Muertos skutečně užívají. V maskách symbolizujících smrt vášnivě tančí na ulicích měst. Na zemřelé přitom rozhodně nezapomenou. Pořádně vyčistí jejich hroby a uspořádají pro ně hostinu z neoblíbenějších jídel. Na hřbitově stráví klidně noc a za bujarého zpěvu a za bujarého zpěvu se krmí dobrotami.
Ponurého tu není nic, města a vesnice se odějí do pestrobarevného hávu a všichni jsou veselí. Barevně celou akci pojímají také v Guatemale. Během oslav je nebe plné barevných draků, které odnášejí vzkazy mrtvým kamsi do neznáma. Na oheň sázejí Japonci, kteří po řekách posílají hořící papírové lucerny, protože se ohněm loučí se svými zesnulými. Musíme dodat, že si u toho také zatancují. Číňané zase u hrobů zapalují třeba napodobeninu peněz nebo auta – věří totiž, že mrtví by měli mít stejný komfort jako měli za života a s ohněm k nim spálené hmotné statky dorazí.
Pozůstalí hovoří s lebkou
Mexické, japonské nebo čínské zvyky jsou ale ještě docela umírněné. Ve světě narazíte na mnohem bizarnější oslavy. Na Madagaskaru mrtvé rovnou vytáhnou z hrobu a převlečou je do nových pohřebních šatů. Pak si s mrtvolami dokonce zatančí. Tenhle rituál zvaný famadihana ale praktikují většinou jenom jednou za sedm let. A proč ho dělají? Prý se tím urychlí rozklad těla. Věří totiž, že když tělo není ještě úplně rozložené, je vlastně dosud živé. Poprvé se rituál objevuje v 17. století. Bizarní chování k mrtvým tím ale nekončí. Třeba na ostrově Kiribati v Tichém oceánu nebožtíka exhumují a oddělí mu hlavu od těla. Tu potom vysuší buď pomocí ohně nebo slunce a uschovají v domě jako posvátnou relikvii. Komunikují s ní, berou ji na různé oslavy. Teprve když cítí, že s mrtvým dostatečně rozloučili, pohřbí ji.
Zdroje: wikipedia.org, theculturetrip.com,