Transsibiřská magistrála: Užijte si multikulturní cestu ve třetí třídě
Milujete vláčky a rádi byste si udělali opravdu nekonvenční dovolenou? Vydejte se po kolejích nejdelší železnice na světě – transsibiřské magistrály. Táhne se úctyhodných 9288 kilometrů z Moskvy až do tichomořského přístavu Vladivostok. Zvládnout se dá za 6 dní. Chcete-li vyzkoušet družnou atmosféru, nebojte se vozů třetí třídy. Po nějakém tom panáku vodky bude svět možná hezčí…
Elektrifikace trvala 73 let
I když se myšlenka protkat Rusko kolejemi a poslat žhavou dopravní novinku – párou taženou mašinu – i na Sibiř objevuje už před polovinou 19. století, nikdo pro to nic nedělá. Všem je jasné, že by to byla strašlivě drahá stavba. Změní to až v roce 1866 car Alexandr III. Základní kámen monstrózního projektu Transsibiřské železnice ale položí až jeho následovník Mikuláš II. v roce 1891. Na začátku se do práce pouští 9600 dělníků, ale to pochopitelně nestačí. Nakonec je jich asi 60 000, a to hlavně z řad trestanců a vojáků. Budovat se začíná současně na obou stranách. Výstavba trvá dvanáct let, kompletně je trať v provozu v roce 1903 (úplné dokončení je ale datováno 29. říjnem 1905). Velkou zkoušku pro ni znamená rusko-japonská válka probíhající v letech 1904-1905. Kapacita je pro takovou vojenskou akci je malá. A tak se železnice vylepšuje. Dřevěné mosty se vyměňují za ocelové. A také musí všechno vést jenom po ruském území – během války se ukázalo, jak problematické je vést trať přes cizí území – konkrétně Mandužsko, které se ocitlo v hledáčku japonských zájmů. Vlastně definitivní podobu proto železnice získává po přestavbách až v roce 1916. Zájem o trať rychle roste – v roce 1900 ji ještě nedokončené využije 1, 25 miliónu cestujících, o 12 let později už 3,2 milionu. Elektrifikace trvá od roku 1929 až do roku 2002. Tolik pár slov k historii a teď už se vydáme na cestu.
Tři třídy vagonů
Můžete si vybrat buď první třídu, kde vás čekají luxusní dvoulůžková spací kupé včetně televize. Ve druhé třídě je komfort o poznání menší – jde o čtyřmístná kupé se dvěma lehátky nad sebou na každé straně. Třetí třída je na tom ještě hůř – k dispozici dostanete otevřená kupě se 4 lůžky a dvěma směrem do chodbičky. Komfort je sice nejmenší (sprchy najdete jenom v první třídě), WC sice žádné hogo fogo, ale pravidelně uklízené, k dispozici samovar s horkou vodou, ale zato se tu můžete potkávat a seznamovat s lidmi a je to opravdu multikulturní – pokud toužíte právě po takovém zážitku. Chcete-li se naopak soukromí a intimitu a místo multi-kulti rozhovorů s kolemsedícími se s partnerem nebo partnerkou kochat krajinou, stavbami a sebou samými, volte první třídu. Je to na vás.
Poznáte muslimy i buddhisty
Lístky se dají koupit na nádraží i online na internetu. Není možné ale jenom tak vystoupit, kde se vám zlíbí. Cesta se předem plánuje. Lístky jsou také svázané s konkrétní osobou. Nejsou tedy přenosné a počítejte s tím, že vám průvodčí při nástupu prohlédne doklady. Co můžete během jízdy obdivovat? Kazaň – hlavní město Tatarstánu, centrum sunitských muslimů, kde můžete obdivovat kazaňský Kreml. Jekatěrinburg známý zastřelením carské rodiny. Třetí největší ruské město Novosibirsk. Založeno bylo roku 1893 coby malá vesnice Novonikolajevsk a za svůj ohromný rozmach vděčí právě železnici. Krasnojarsk tyčící se na břehu řeky Jenisej. Irkutsk na řece Angaře, kde mimochodem strávil nějaký čas spisovatel Jaroslav Hašek. Nahlédli jste do muslimských, křesťanských památek, v Ulan-Ude dostanete příležitost seznámit se i s těmi buddhistickými – město je metropolí buddhistické Burjatské republiky. A pak už přijde konečná – Vladivostok, obrovský přístav a centrum rybolovu. Netradiční dovolená na kolejích je za vámi – poznali jste spoustu lidí, různé kultury, možná navázali nová přátelství. Teď zase domů, ale stálo to za to.
Zdroje: realcamplife.com, www.transib.net, www.hedvabnastezka.cz, www.radynacestu.cz