Vinařská sezóna začíná. Jižní Morava láká na skvělé víno, folklorní akce i cykloturistiku
Propojením výletů na kole a konzumací dobrého vína vznikne skvělá kombinace. Pokud se rozhodnete navštívit jižní Moravu, oceníte jistě i přírodní krásu a historické památky, na které je tato oblast opravdu bohatá. Zdejší krajina je protkaná sítí cyklotras. Ať už zavítáte do větších měst, jako jsou Brno, Znojmo nebo Mikulov, či menších vesnic, budete si připadat jako ve vinařském ráji.
Projížďky na kole lze kromě degustace vína a jiných lokálních gastronomických specialit zpestřit návštěvou kulturních památek. Za vidění určitě stojí Lednicko-Valtický areál zapsaný jako součást světového dědictví UNESCO. Jedná se o komplex zámků, vyhlídek a různých krajinotvorných prvků, vybudovaných okolo dřívějšího hlavního sídla tehdejších pánů Lichtenšteinů. Mezi nejpopulárnější zámky této oblasti se řadí zámky v Lednicích a Valticích, Janův hrad, Minaret a Apollonův chrám.
Jižní Morava se dělí do čtyř vinařských podoblastí, každá z nich je svým vztahem k vínu jedinečná a nabízí nevšední zážitky. Z celkem 1200 km vinařských cyklotras, které navzájem křižují podoblast Znojemskou, Mikulovskou, Velkopavlovickou a Slováckou, si vybere každý. Pokud si na zdolávání delších vzdáleností na kole příliš nepotrpíte nebo je vybraný terén obtížný, je ideální volbou elektrokolo. Podrobný popis stezek, další zajímavosti a informace o historii vinařství v konkrétní oblasti nalezneme na webu Moravské vinařské stezky.
Jižní Morava nabízí také různé kulturní akce. O putování mezi sklepy se mluví jako o největší vinařské akci. Jedná se o degustaci vína v jednotlivých vinařstvích, kdy v jeden den otevřou vinaři své sklepy návštěvníkům. Široká veřejnost je každoročně vítaná na vinařských trasách v rámci akce Krajem vína, kde turisté i cyklisté mohou obdivovat moravskou krajinu a ochutnávat místní speciality. Tradičně se k nejvýznamnějším slavnostem řadí vinobraní. Při této příležitosti můžete shlédnout bohatý kulturní program doplněný o krojovaná folklorní vystoupení a pochutnat si na tom nejlepším od místních vinařů a kuchařů.
A jak je to vlastně s tím pitím alkoholu?
Vliv alkoholu na lidské zdraví se v medicíně řadí ke kontroverzním tématům. Na jednu stranu je všeobecně známé, že dlouhodobé požívání větších dávek alkoholu způsobuje zdravotní problémy, například poškozuje játra i mozek. Na druhou stranu v zemích kolem Středozemního moře, kde se pije víno, je mnohem nižší úmrtnost na srdeční příčiny než v zemích, ve kterých se víno nepije. Přitom se třeba ve Francii s oblibou konzumuje hodně tučných sýrů i masa a často se tak děje za doprovodu kouření cigaret. Tomuto faktu se říká francouzský paradox.
Co si z toho máme tedy vybrat? Na každého působí alkohol trochu jinak, neboť významnou roli hrají i genetické predispozice, sociální podmínky a psychické rozpoložení každého jednotlivce. Zde, stejně jako všude jinde, tedy platí pravidlo zlaté střední cesty. Otázka, které víno – jestli červené nebo bílé – je pro naše srdce vhodnější, zůstává také otevřena. Pokud se ale přeci jen chceme nějak rozhodnout, pomoci by mohla domácí studie „našich“ vinařů. V rámci čtyřtýdenního pití 350 ml bílého vína (Veltlínského zeleného ze Znovínu, Šatov) zjistili, že i poměrně krátkodobé pravidelné pití vedlo k výraznému zvýšení hodnoty HDL cholesterolu (zdraví prospěšný druh cholesterolu) a k snížení hladiny fibrinogenu (plazmatického proteinu, uplatňujícího se při srážení krve). Při srovnání s červeným Svatovavřineckým vínem opět ze Znovínu, provedeným o rok později stejným způsobem, se HDL cholesterol nezvýšil a fibrinogen nesnížil. Z toho vyplývá, že z domácích vín působí bílé víno na srdeční infarkt a mozkovou mrtvici lépe, než víno červené.
Zdroje: vinarske.stezky, znovin