Záhadný ochránce pražské židovské čtvrti: Golem. O bytosti z hlíny píše v roce 1714 německý historik Johann Jakob Schudt

Mohutná hliněná postava dupe uličkami pražského Josefova. To golem, legendární ochránce čtvrti se vydal konat svoje zkázonosné dílo a jediný, kdo dokáže jeho řádění zastavit, je Rabi Löw. Kde se tajemná postava ochránce čtvrti vzala a jak se vlastně Josefov zrodil? Vydejte se po jeho stopách.

Přitahuje obchodníky

Židovské osídlení se na území Prahy objevuje už v 10. století, protože město se stává magnetem pro bohaté židovské obchodníky. Jeden z nich, Ibrahim Ibn Jakub, dokonce někdy kolem roku 965 podává o Praze první písemné svědectví jako městu z kamene a vápna. Židé si tu vybudují vlastní samosprávu a v průběhu dějin zažijí i několik pogromů, jeden z největších proběhne v roce 1389. Nelehkou situaci pražských Židů zlepšuje roku 1781 rakouský císař Josef II. vydáním Tolerančního patentu.

Přichází chudina

Pozdější zrovnoprávnění obyvatel pražského ghetta s ostatními občany v roce 1848 ale paradoxně přispěje ke zkáze čtvrti. Bohatší rodiny se stěhují pryč a na jejich místo nastupuje chudina. Na konci 19. století už je hygienická situace Josefova tak špatná, že nezbývá než ghetto zbourat. Z mapy mizí na 300 původem středověkých domů a 20 ulic. Zůstává jen pět synagog: Španělská, Staronová, Klausova, Pinkasova, Maiselova a Starý židovský hřbitov. Na současném Starém židovském hřbitově prvního zesnulého pohřbili roku 1439 a posledního potom v roce 1787. Na jednom místě má odpočívat až dvanáct mrtvých nad sebou. Od sebe je má oddělovat vrstva hlíny o šířce šesti dlaní. V hlavě každého z nich má být náhrobní kámen, proto jsou na hřbitově takové shluky kamenů.

Postava, která neexistovala

A jak je to se samotným golemem? Jeho tvůrcem se údajně stal židovský rabín Jehuda Löw ben Becalel, který od roku 1597 vykonává funkci vrchního rabína Českého království. Tehdy má hliněnou bytost stvořit. Skutečnost je ale jiná. Jde samozřejmě o legendu. O bytosti z hlíny píše v roce 1714 německý historik Johann Jakob Schudt. Zmiňuje se o polských Židech, kteří vytvářejí golema určeného k pomocným pracím. Löw sice v Polsku působil, ale golem se stal součástí pražských legend až více než dvě století po jeho smrti. Zmiňuje se o něm novinář Franz Klutschak roku 1841, a to v měsíčníku Panorama des Universums. Největší popularitu ale hliněné nestvůře zajistí lékař Joachim Löbl Weisel z Přeštic, který pověst uveřejní roku 1858 ve sborníku židovských legend. Právě tady můžete hledat jádro tajemna. Po ulicích Josefova se ale stojí za to projít, i když tu na golema určitě nenarazíte.

Zdroje: Židovské muzeum v Praze, Česká televize