Největší císařský palác na světě je třikrát větší než Louvre. Ve skutečnosti tvoří město v centru Pekingu

Zakázané město bylo politickým a rituálním centrem více než 500 let. Vždy bylo palácovým srdcem Číny a ačkoliv se už jedná o „pouhou“ historickou památku, stále je Zakázané město zachovalým příkladem starověké čínské architektury.

Město je ve skutečnosti palác

Zakázané město se nachází v centru Pekingu a bylo po pět století císařským palácem čínských císařů. Jedná se o císařský palácový komplex dynastií Ming a Qing (1368–1912). Jako jeden z pěti nejvýznamnějších paláců na světě, velké sály a stěny hrdě zobrazují podstatu a vyvrcholení tradiční čínské architektury.

Zakázané město je největší císařský palác na světě, více než třikrát větší než palác Louvre ve Francii. Stavělo se 14 let a postavilo ho přes 1 000 000 dělníků, včetně více než 100 000 řemeslníků. V Zakázaném městě jsou budovy evropského i arabského stylu, a ve Vnějším nádvoří nejsou žádné stromy, protože si císaři mysleli, že zastíní nebo naruší majestátnost atmosféry. Po svém dokončení v roce 1420 bylo Zakázané město za dynastií Ming (1368–1644) a Qing (1644–1911) domovem 24 císařů, jejich rodin a služebnictva. Poslední obyvatel (který byl také posledním císařem císařské Číny), Puyi, byl vypovězen v roce 1925, kdy byl prostor přeměněn na Palácové muzeum.

Zakázané město pro syna nebes

Název „Zakázané město“ je překladem čínského názvu Zijincheng. V dávných dobách se o císaři říkalo, že je synem nebes, a proto mu byla udělena nejvyšší moc nebes. Císařská rezidence byla postavena vedoucí na sever jako pozemský štít k nebeskému Purpurovému paláci, tj. Polárce, ačkoliv byl domovem Nebeského císaře. Považováno za božské místo, bylo zakázáno obyčejným lidem, a proto se Zakázané město tak jmenuje.

Legenda říká, že Zakázané město bylo přebudováno tak, aby mělo 9 999½ pokojů. Chybí polovina místnosti, aby nedošlo k rozrušení boha nebes, o kterém se věřilo, že má ve svém nebeském paláci 10 000 pokojů.

zdroj: China Highlights, Smart History, Bazaar