Lidé Shipibo z peruánské Amazonie vytvářejí složité geometrické umění, které lze číst jako hudbu

Jedna domorodá amazonská kultura, se kterou se v Peru pravděpodobně setkáte – možná, aniž byste si to uvědomovali – je Shipibo-Konibo. Podél řeky Ucayali v severovýchodním Peru ženy z vesnic skládají nápadné geometrické návrhy na pokrytí keramiky, dřevořezeb a textilií již více než 1200 let. Tyto vzory ale nejsou jen ozdoba, můžete je totiž číst.

Kmen, který modernizace nezlomila

Předpokládá se, že počet lidí Shipibo je kolem 35 000, roztroušených na velké ploše amazonské džungle v Brazílii, Ekvádoru a Kolumbii a také v Peru, což představuje přibližně 8 % registrovaného domorodého obyvatelstva v zemi, ačkoli údaje ze sčítání lidu jsou nespolehlivé kvůli kočovné povaze kmene.

Původně dva kmeny, Shipibo (opi) a Konibo (rybáři), se nakonec staly jedním kmenem prostřednictvím smíšených sňatků a společných rituálů. Ani Shipibo, ani Konibo nebyly dobyty Inckou říší a odolávaly pokusům o kolonizaci františkánskými kněžími, kteří se v amazonském deštném pralese začali objevovat v 17. století. Od 50. let 20. století probíhají intenzivní misionářské snahy převést Shipibo-Konibo na křesťanství. Navzdory zásahům si ale Shipibo-Konibo dokázali udržet mnoho ze svých obvyklých přesvědčení a tradic.

Geometrie jako hudba

Ženy toho kmene jsou hlavní umělci. Každá žena si musí navrhnout svůj vlastní vzor, který rozšíří práci jejích předků a zůstane věrný vysoce tradičnímu stylu. Tento vzor pak použije k ozdobení keramiky a textilu, který vyrábí po celý život. Keramika Shipibo se vyvíjela tisíce let. Generace experimentů nakonec umožnily umělcům zdokonalit nejtenčí a největší spirálovou keramiku ze všech domorodých skupin v Americe. Vzory představují zpěvy a písně spojené s léčebnými obřady a je možné je číst stejně, jako noty.

zdroj: Survival International, Daily Art Magazine, Peru North