Londýnské oko je jedna z neznámějších atrakcí v Londýně. Na výrobě součástí má zásluhu i česká Škoda

Přidat na Seznam.cz

Londýnské oko bylo otevřeno v roce 2000 u příležitosti oslav milénia. Londýnské oko, největší konzolové ruské kolo na světě, bylo původně plánováno jako dočasná atrakce. Jeho trvalá popularita však vedla k tomu, že je zde i nadále. Prozkoumejte fascinující fakta o historii a konstrukci Londýnského oka.

Myšlenka Londýnského oka

V reakci na soutěž z roku 1993, v níž byli Londýňané vyzváni, aby postavili novou pamětihodnost připomínající století, přišli manželé David Marks a Julia Barfieldová s nápadem na Londýnské oko. Soutěž byla neúspěšná, ale koncept manželů Marksových byl úspěšný a kolo mělo premiéru 9. března 2000.

Mělo to být dočasné

Stejně jako Eiffelova věž bylo i Londýnské oko původně plánováno jako dočasná stavba, která měla stát na pozemku rady Lambeth na břehu Temže přibližně pět let. V červenci 2002 udělila rada Lambeth Eye trvalou licenci.

Londýnské oko je šetrné k životnímu prostředí

Londýnské oko je šetrné k životnímu prostředí. Použití udržitelného oleje pro vyhlídkové kolo a ekologického maziva pro jeho pohyblivé části zajišťuje, že ekologická rovnováha řeky Temže zůstane zachována. K ekologičtějšímu prostředí navíc přispívá používání biologicky odbouratelných čisticích prostředků, které zabraňují znečištění půdy, vzduchu a vody v okolí této ikonické atrakce.

Ohňostroj Londýnského oka

Silvestrovský ohňostroj na Londýnském oku je velkolepá událost. Stejně jako ohňostroj v přístavu v Sydney je tato událost na londýnské dominantě velmi očekávaná místními obyvateli i návštěvníky. Na blízkých vyhlídkových plochách se každoročně vystřídá až 150 000 návštěvníků.

Je to částí Škoda

Londýnské oko vymyslel tým britských designérů, ale jeho díly pocházejí z celé Evropy. Kolo bylo vyvinuto a zkonstruováno v Nizozemsku z britské oceli, lana pocházejí z Itálie, ložiska z Německa a železné vřeteno a náboj byly odlity v továrně Škoda v České republice.

zdroj: Britannica, London Tickets, Londonist