Univerzitní kampus Bohunice v létě kvete žluto-vínově: Poloparazitické rostliny tam zvyšují druhovou variabilitu

Univerzitní kampus v Bohunicích využívá poloparazitické rostliny pro péči o své trávníky. Dva druhy těchto rostlin, kokrhel luštinec a černýš rolní, kvetou v letních měsících žluto-vínovým odstínem.

Nyní již pomalu odkvétají, jejich blahodárný vliv na ekosystém však stále přetrvává. Jejich hlavním přínosem je, že omezují růst dominantních trav, například třtiny křovištní. Tím poskytují prostor pro další, méně průbojné druhy a snižují náklady na údržbu. Omezují totiž výšku porostu, který se nemusí sekat tak často, jak vysvětluje mladá vědkyně Kateřina Knotková z Ústavu botaniky a zoologie Masarykovy univerzity.

Kokrhel a černýš umožňují růst konkurenčně slabým druhům

Již několik let rostou kokrhel a černýš kolem budov kampusu a stále se rozšiřují. Byly vysázeny jako opatření proti dominanci úporné trávy třtiny křovištní. Dnes je plocha bohatá na barvy, s převahou poloparazitů a s přítomností jiných kvetoucích rostlin, včetně zvonků a zástupců čeledi bobovitých, například štírovníku růžkatého.

Tyto rostliny však zdaleka nejsou jen dekorativní. Tým Jakuba Těšitele z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity zkoumá jejich schopnost biologicky potlačovat invazní a rychle se šířící rostliny a obnovovat tak původní biodiverzitu. Výzkum naznačuje, že tyto rostliny by mohly hrát klíčovou roli v ochraně krajiny a pomoci v boji proti invazním rostlinám.

Poloparazité vyrovnávají druhové zastoupení v ekosystémech

Poloparazitické rostliny, ačkoliv vypadají jako běžné kvetoucí rostliny, mají unikátní vlastnosti. Speciální struktury označované jako haustoria se připojují ke kořenům sousedních rostlin a odebírají z nich živiny, čímž omezují jejich růst. Tak kontrolují šíření dominantních druhů a poskytují prostor méně konkurenčním rostlinám. Obě rostliny také přitahují hmyz, včetně včel a čmeláků, což také napomáhá variabilitě ekosystému.

Historicky byly tyto původní druhy považovány za nežádoucí plevele v polích, ale s moderními technologiemi používanými při čištění obilí již nejsou zemědělskou hrozbou. Kvůli změnám v krajině se jejich výskyt však snížil a častěji je nyní můžeme vidět spíše v chráněných oblastech, nebo právě jako umělý výsev v městských porostech.

Zdroj: sci.muni.cz, theses.cz