Zámek Jezeří v Krušných horách stojí na dohled od uhelné pánve

S dopady těžby nebojoval pouze Slezskoostravský hrad, který se kvůli ní propadl několik metrů do země. Druhým známým případem je zámek Jezeří, který byl dlouho považován za perlu Krušných hor. Do historie se vepsal hlavně tím, že stojí takřka na okraji uhelné pánve a tím, že přežil rozhodnutí o likvidaci. Navíc se zdá, že se mu v budoucnu podaří navrátit původní krásu.

Na místě původně stával hrad Eisenberg

Stejně, jako tomu bylo i u jiných šlechtických sídel, i na místě zámku Jezeří dříve stával hrad. Konkrétně tento nesl název Eisenberg. Během 16. století pak prošel nákladnou přestavbou na pohodlnější zámek. Kolem roku 1623 ho získali do držení Lobkowiczové, kteří ještě přidali pár barokních úprav. A právě v této éře byl zámek Jezeří významným kulturním a společenským centrem. V roce 1802 bylo v provozu i zámecké divadlo s kapelou. Ze známých velikánů pak toto místo navštívil například Goethe.

Zámek měl ustoupit těžbě uhlí

Velký zvrat přišel po skončení 2. světové války, kdy zámek z větší části chátral. V okolí se navíc začalo masivně těžit uhlí a nevyužitý zámek této činnosti velmi překážel. Z toho důvodu se dlouho hovořilo o jeho likvidaci. Od tohoto záměru však bylo naštěstí během roku 1987 upuštěno a v 90. letech byla zahájena jeho postupná a velmi nákladná oprava.

V současné době je zámek přístupný veřejnosti a jedná se o jeden z nejoblíbenějších turistických cílů v Krušných horách. A aby také ne. Kde jinde uvidíte přímo ze zámeckých komnat na měsíční krajinu?

Zdroj: I Mostecko, Zámek Jezeří