Velká sfinga v Gíze je symbolem starověkého Egypta. Tento monument je jen velký kus kamene

Velká sfinga v Gíze je vedle pyramid jedním z nejznámějších symbolů starověkého Egypta. Tato obrovská monumentální socha je současně i jedním ze sedmi divů světa a pro většinu archeologů i nadšenců představuje stále mnoho tajemství. Ve své podstatě se ale jedná jen o velký kámen, který měl být historickým podpisem vladaře.

Obyčejný kámen se stal symbolem starověké velmoci

Egypt byl ve svých nejlepších letech světovou velmocí, která neměla konkurenci. Snad i proto se majestátní podoba tohoto státu uchovala dodnes a jedním z jeho symbolů je i Sfinga. O původu Sfingy, vytesané ze skalního podloží plošiny v Gíze, je známo jen málo faktů. Většina učenců ale datuje stavbu do doby vlády faraona Khafre, zhruba v roce 2500 př.nl. Existuje teorie, že Khafre postavil Sfingu, aby dodal krajině svůj vlastní jedinečný podpis, podobně jako jeho otec Chufu, pro kterého byla postavena Velká pyramida v Gíze.

Velká egyptská sfinga je kolosální socha a je možná i nejstarší na světě. Je to také největší monolitická socha starověkého světa, což znamená, že byla vytesána z jediného obrovského kamene. Není proto divu, že tento historický kolos patří mezi divy světa.

Kam zmizel nos?

Každý, kdo tuto sochu alespoň na fotografii viděl, ví, že socha je značně poškozená a je velmi nápadné, že jí chybí nos. Velká sfinga se v průběhu let značně zhoršila a od starověku – pravděpodobně počínaje panováním Thutmose IV. (1400–1390 př. n. l.) – bylo vynaloženo různé úsilí na zachování sochy. Zatímco tělo utrpělo největší erozi, obličej byl také poškozen. Podle některých byla škoda způsobena Napoleonovými jednotkami, kteří ustřelili nos dělem. Jiná teorie tvrdí, že Muhammad Saʾim al-Dahr, súfijský muslim, sochu zmrzačil dlátem a kladivem ve 14. století na protest proti modlářství. Pravdu se pravděpodobně nikdy nedozvíme, ale podle mnoha rozborů jsou na soše patrné stopy dláta.

zdroj: Bitannica, Study , Explore the Archive