Zámek Kozel dříve sloužil jako obora. Nyní je přirovnáván k vídeňskému Schönbrunnu

Tento zámek, postavený na konci 18. století, sloužil jako reprezentační lovecké sídlo. Leží jen pár kilometrů od centra západních Čech. Na zdejší hony se sjížděla šlechta z celé země.

Zámek Kozel patří mezi nejnavštěvovanější památky na západě Čech. Nachází se nedaleko obce Šťáhlavy a je znám jako klasicistní lovecký zámek z konce 18. století. Součástí areálu je také krásný zámecký park.

Zámecká kaple nyní slouží jako místo pro koncerty a svatební obřady. Můžete si zde objednat jak civilní, tak církevní svatbu.

Okolí zámku je obklopeno rozlehlým 40hektarovým přírodně krajinářským parkem, který se v některých ohledech srovnává s vídeňským Schönbrunnem.

Pověra o názvu zámku

Zámek nese svůj název podle pověsti. Vděčí za něj pohanskému zvyku Slovanů. V době jarní rovnodennosti zde totiž bohům obětovali kozla. Věřili totiž, že jim obětování přinese bohatou úrodu. Původně se ovšem tento zámek nazýval Waldschloss bei Stiahlau, tedy Lesní zámek.

Historie Kozlu

Historie zámku Kozel je relativně krátká. Jde o jeden z mála klasicistních objektů na našem území, který nevychází z přestavby starší budovy. Byl postaven zcela nově na zelené louce. Díky tomu se dodnes může zobrazovat v původní podobě. Je postavený v čistém klasicistním stylu a dodnes je vzácným příkladem venkovského sídla šlechty z konce 18. století.

Zámek byl vybudován hrabětem Janem Vojtěchem Černínem z Chudenic, nejvyšším lovčím Království českého a vlastníkem tehdejšího šťáhlavsko-nebílovského panství. Hrabě následně rozšířil zámek o další čtyři budovy – kapli sv. Kříže, jízdárnu, lokajnu a konírnu.

Hrabě Jan Vojtěch Černín a jeho manželka Josefina zde sice nebydleli stále, ale využívali ho jako lovecký zámek a pro ubytování hostů během honů v okolních lesích. Tato oblast již dříve sloužila jako obora.

Hrabě Černín zemřel bez potomků a panství se tak přepsalo na jeho prasynovce Kristiána Valdštejna-Vartemberka. Kristián, původně ne příliš nadšený z tohoto dědictví, se na Kozel nakonec přestěhoval po rozepři se svým otcem kvůli svatbě. S manželkou Marií zde založil své letní sídlo. Valdštejn nechal maštal přestavět na zámecké divadlo pro své děti, což je dnes jedno z mála dochovaných divadel té doby.

Zámek Kozel sloužil Kristiánovi a jeho rodině až do roku 1832, kdy zdědil mnichovohradišťské panství po svém otci. Poté se jeho pozornost přesunula k rodovému sídlu v Mnichově Hradišti.

Kristián a Marie měli 8 dětí, včetně 2 synů. Po Kristiánovi zámek zdědil jeho syn Arnošt, který pokračoval v jeho udržování a obývání.

Rod Valdštejn-Vartemberků držel zámek Kozel až do roku 1945, kdy byl na základě Benešových dekretů zkonfiskován. Dnes je zámek spravován Národním památkovým ústavem.

Zdroj: Kudy z nudy, Zámek Kozel