Kolonie Dignidad je izolovaná kolonie Němců v Chile. Byla založena po druhé světové válce bývalým nacistickým důstojníkem

Od svého založení v Chile v roce 1961 byla historie Kolonie Dignidad poznamenána utajováním a zaváděním represivního systému života, který odsuzovali jak samotní osadníci, tak Chilané, kteří zažili politické represe během poslední občansko-vojenské diktatury.

Kolonie Dignidad

Kolonie Dignidad je nedůstojnou skvrnou na chilských dějinách, agrární komunou Němců, kterou založil bývalý nacistický vojenský důstojník a sektou, která po desetiletí prostřednictvím uzavírání a indoktrinace vytvářela lidské „roboty“. Kolonie byla také místem, kde byly sexuálně zneužívány desítky nezletilých a v jehož nemocnici byly členům komunity podávány nelegální psychotropní látky a elektrošoky, uvádí web BBC.

Pinochet versus Allende

Krom toho byla kolonie také tajným vězením a mučírnou po Pinochetově puči proti socialistickému prezidentovi Salvadoru Allendemu v roce 1973. To vše byla Sociedad Benefactora y Educacional Dignidad, kterou nedaleko města Parral, asi 350 kilometrů jižně od Santiaga, založil a vedl zesnulý Paul Schäfer, přezdívaný „profesor“, za druhé světové války také lékař wehrmachtu.

Koncentrační tábor a stát ve státě?

Desetitisíce odtajněných dokumentů se nacházejí v přibližně 200 tlustých složkách, z nichž každá obsahuje několik set stran v němčině. Z dokumentů vyplývá, že Kolonie Dignidad byla „státem ve státě“, nedobytnou, hermetickou pevností, která však měla větší moc a vliv navenek, než se předpokládalo, což jí umožňovalo dlouho beztrestně fungovat.

Schäfer, který se do Chile dostal jako uprchlík před německou justicí kvůli obvinění z pederastie, vytvořil tajnou redutu obehnanou plotem z ostnatého drátu, která měla také strážní věž a reflektory a byla hlídána psy.

Téměř 300 německých občanů a 20 chilských sirotků, kteří zde žili mělo „vše“, co potřebovali: školu, nemocnici s 60 lůžky, pekárnu, řeznictví, dílny, stáje, pěstební plochy, elektrický generátor a dokonce i vlastní právní oddělení.

Dokumenty upřesňují, že enkláva měla svá vlastní pravidla: že „vzpurné“ nebo „obtížné“ duše byly podrobeny léčbě psychotropními látkami a elektrošoky. Vedoucí představitelé navíc členům komunity zadržovali jejich příjmy a také občanské průkazy a pasy, aby jim zabránili v útěku do jiné země.

Porušování lidských práv

Jestliže však obvinění ze zneužívání dospělých i nezletilých pronásledovala Colonii Dignidad od jejího vzniku, byl to jen začátek její znepokojivé historie: pak přišlo období spolupráce s Národní zpravodajskou službou (DINA), orgánem, který měl za Pinochetova režimu na starosti politické represe.

Jiný německý uprchlík potvrzuje, že kolonie úzce spolupracovala s vládou. Pinochet přiletěl do komplexu vrtulníkem, paní Pinochetová se zúčastnila slavnostního otevření školy. Další odtajněný dokument obsahuje verzi bývalého agenta DINA, který tvrdí, že se účastnil výslechů a mučení lidí v kolonii.

Jeden zběhlý člen Kolonie Dignidad v nich dokonce tvrdí, že od roku 1973 vozidla z německé enklávy běžně vjížděla do jednotky DINA v nedalekém městě Parral, aby vyzvedávala zadržené osoby a odvážela je do zemědělské komunity.

Vězňům bylo řečeno, že budou odvezeni na „krásné místo“, kde se stanou „důstojnějšími“, uvádí se v řadě trestních oznámení podaných na Schäfera u německých soudů za porušování lidských práv.

O tomto děsivém místě vznikla také řada dokumentárních snímků a v roce 2015 také celovečerní film „Kolonie“.

Zdroj: bbc.com, Youtube