Černé jezero na Šumavě z období třetihor. Lesní porost propouští na jezerní hladinu jenom minimum slunečního světla

Podniknout výlet k Černému jezeru by měl každý, kdo se ocitne v šumivých lesích Šumavy. Největší české přírodní jezero ledovcového původu totiž poskytuje jeden z nejhezčích zážitků při toulkách šumavskou přírodou.

Černé jezero je největší karové ledovcové jezero na Šumavě a zároveň i největší jezero v České republice, pokud nepočítáme vodní plochy vzniklé s přispěním člověka. Své jméno dostalo podle své zdánlivě černé hladiny. Zbarvení způsobuje 9 metrů vysoká vrstva kalu, tvořený pylem z okolních jehličnanů, který se na dně jezera ukládá po statisíce let. Lesní porost propouštějící na jezerní hladinu jenom minimum slunečního světla pak přirozeně napomáhá dojmu, že jezero je opravdu černočerné jako tma.

Maximální hloubka, zdánlivě bezedného jezera, dosahuje úctyhodných 39,8 metrů. Současně je jezero i nejníže položeným ze všech šumavských jezer, nachází se v nadmořské výšce 1008 metrů.

Jak šumavská jezera vznikla:

Všech 8 šumavských jezer (5 na české a 3 na bavorské straně) je ledovcového původu. Řeč je ještě o Čertově, Prášilském, Laka, Plešném, Roklanském a Velkém a Malém Javorském jezeře.

Koncem třetihor se při ochlazování klimatu vytvořily na úbočích svahů ze sněhových lavin ledovce. Asi před 12 tisíci lety došlo k postupném tání ledovců. Tající ledovce před sebou tlačily množství kamene a štěrku, z nichž se pod svahy vytvořily mohutné hráze – morénové valy, které tající vodu zadržely. Dnes je napájeno spodními prameny a vnějšími přítoky.

Pověsti o Černém jezeru

K černému jezeru se váže několik pověstí. Traduje se také, že na dně jezera jsou ukryta těla mnohých utopenců. Ta zůstala zachovaná díky ledové jezerní vodě. Další historka je z roku 1965, kdy Státní bezpečnost nechala vhodit do jezera bedny, ve kterých se měl ukrývat „nacistický archiv“. Za přítomnosti kamer potom probíhal „výlov“. Ze zinscenovaného divadla nakonec nebylo nic, protože místo usvědčujících dokumentů vylovili jen bezcenný nepotištěný papír.

Kudy k němu?

K jezeru se nejrychleji dostanete po žluté turistické značce z placeného parkoviště na Špičáckém sedle, které je od jezera vzdálené asi 3,5 kilometru.

Navštívit můžete i nedaleký nejvyšší vodopád na české straně Šumavy, vodopád Bílá strž, anebo vrchol hory Velký Ostrý, který se nachází na hranici mezi Českem a Německem.

Hráz je zpevněná a hluboko pod hrází, v údolí Úhlavy, byla postavena v letech 1929-30 přečerpávací elektrárna, dnes technická památka (první přečerpávací elektrárna v ČSR, vybudovaná Škodovými závody Plzeň pro ZČE).

Zdroj: Kudyznudy, Železná Ruda