Umrlčí prkna na Šumavě: Tradiční připomínku zemřelých z chladných samot najdeme nejen v Kochánově

Šumava byla v mnoha ohledech vždycky trochu jiná. A tomu nasvědčují i některé tradiční pohřební praktiky, s jejichž fragmenty se můžete na výletě to přírody setkat ještě v dnešní době. Tou nejvýraznější jsou nepochybně takzvaná umrlčí prkna, která se ještě dnes dají najít například v Kochánově a v Kvildě. Jaký je jejich původ? A proč se zvyk jejich stavění vůbec zaváděl?

Prastarý výraz úcty k zemřelým

Umrlčí prkna nejsou českým specifikem. Setkáme se s nimi například i v Bavorském lese. V Česku se ale nikde jinde s tímto jevem nesetkáte. Zajímavostí je, že tento zvyk se na obou stranách státní hranice zachoval až do poměrně nedávné doby. Prkna se totiž stavěla až do konce 2. světové války. Některá z nich jsou tedy ještě relativně nová. Prkna měla symbolizovat úctu okolí k zemřelému, o čemž často svědčí jejich řemeslné provedení.

Mohla za to zima

Nyní se dostáváme k tomu, proč někoho vůbec napadlo umrlčí prkna vyrábět a stavět na veřejná prostranství. Vzhledem k tomu, že na Šumavě, a speciálně na horských samotách, bývala dlouhá a tuhá zima, lidé nemohli nebožtíky ihned po úmrtí pohřbívat do promrzlé a zasněžené země. To znamenalo, že nebožtík musel někde přečkat zimu do chvíle, kdy bude možné uspořádat pohřeb. A ideálně důstojným způsobem.

Právě v té chvíli byl položen na prkno, které mohlo mít nejrůznější řemeslná provedení. Rodinným příslušníkům se prkna často ručně malovala. Výjevy však nebývaly pozitivní, často vyobrazovaly symboliku smrti. Také se na prkno tradičně psalo jméno, datum narození, datum úmrtí, verš a otčenáš za duši nebožtíka.

Zajímavostí je, že v minulosti existovalo celé specializované odvětví na výrobu umrlčích prken. Nebylo nezvyklé, že ho zhotovili profesionální malíři a řezbáři, takže některé dochované kousky mají velkou uměleckou hodnotu.

Záleželo i na správném umístění prkna na veřejném místě

Umrlčí prkna se pak často umisťovala na veřejná místa. Celkem obvykle se zarazila do země u domu, kde k úmrtí došlo. Také se ale dávala ke kříži u cest, u kaplí nebo pod stromy. Nikoho ale asi nepřekvapí, že vzhledem k charakteru této zajímavosti se k ní často vztahovaly nejrůznější pověsti a strašidelné historky.

Ať už na strašidla věříte, nebo ne, pokud si chcete tuto regionální atrakci s poutavou historií prohlédnout, umrlčí prkna najdete v Kvildě u vstupu do kostela, u kapličky v Železné Rudě nebo v již zmíněném Kochánově.

Zdroj: Krematorium, Kapličky