Bizarní asijské pochoutky. Je libo tuňákové oči, smaženou tarantuli nebo zkažené vejce?

Asie je bezpochyby světadílem, kde můžete ochutnat exotické pochoutky, na které bychom my Evropani ani nepomysleli. Pokud máte rádi nevšední jídlo, nezapomeňte vyrazit do Japonska, Číny nebo Kambodži, kde si vaše chuťové pohárky rozhodně přijdou na své.

Co je pro někoho nechutné nebo odporné, pro jiného může být výborná pochoutka. Posuďte sami, který z těchto pokrmů byste zvládli vložit do úst.

Stoleté vejce

Jak už název napovídá, jde o dost staré vejce, které už má to nejlepší za sebou. Najdete jej také pod názvem ‚pidan‘ a jde o pokrm pocházející z Číny. Vejce jsou po celé měsíce pokryta hlínou, popelem a solí. Tím se ze žloutku stane zelená hmota páchnoucí po síře a z bílku zase tmavý rosol. No, jak se říká, proti gustu žádný dišputát.

Oči z tuňáka

Asiaté nejsou zrovna zastánci plýtvání, ani co se týče jídla. Příkladem jsou oči z tuňáka, které jsou vyříznuty a nabízeny v marketech. Tento pokrm je vnímán jako úcta k rybě, protože v některých částech Japonska a Číny je zvykem využít celou část ryby. Většinou se oční bulvy z tuňáka vaří, ale podávat se mohou i zasyrova.

Smažené tarantule

Spousta lidí trpí arachnofobií a pavouků by se ani nedotkla. To však není případ mnoha Kambodžanů, pro které jsou tarantule ve smažené podobě lahůdkou. Poprvé tyto pavouky jedli tamní obyvatelé hladovějící za režimu Rudých Khmerů. Později se stal pokrm velmi populárním po celé zemi. Prý chutnají podobně jako krabi. Mnohé však odradí právě jejich vzhled.

Shirako

V překladu toto japonské jídlo znamená ‚bílé děti‘ a jde o váčky s mlíčím nejčastěji tresky nebo mořského ďasa. Shirako je velmi jemné chuti a připomíná chuťově pudink nebo šlehačku. Mlíčí se lehce vaří nebo je možné ho konzumovat čerstvé. Podává se samotné, nebo součást většího pokrmu. Mimo Japonsko se Shirako moc nekonzumuje. Samotná historie této delikatesy sahá až do období Edo (1603-1868), kdy ji jedli především rybáři a jejich rodiny kvůli zdroji bílkovin. Nejvíc jej lidé jedí v zimním období, kdy je mlíčí z ryb na svém vrcholu.

Polévka z kaloně ovocného

Pokrmem typickým pro indonéskou provincii Severní Sulawesi je tradiční polévka z kaloně ovocného. Chuť kaloňů je prý podobná chuti kuřete. Protože se živí výhradně ovocem, jde o čistotná zvířata. Jejich maso má nízký obsah tuku a naopak vysoký obsah bílkovin. Může však vydávat silný zápach amoniaku, který se nachází i v moči. Proto se používá poměrně hodně indonéského koření, které zbaví tohoto typického zápachu. Při vaření se přidává hodně česneku, cibule, chilli papričky i pivo.

Zdroj: Kayak, Foodchamps, Rough Guides