Katedrála Santa Maria del Fiore odkazuje na název města Florencie. Její fasáda je dílem největších toskánských umělců
Santa Maria del Fiore je jednou z největších katedrál na světě. Půdorys tvoří trojlodní bazilika s presbytářem, kterému dominuje velký osmiúhelník obrovské kopule, kolem níž jsou tři radiální apsidy, z nichž každá se skládá z pěti kaplí. Název „Santa Maria del Fiore“ neboli Panna Maria Květná odkazuje na název města „Florentia“ neboli „město květin“ a na jeho znak, florentskou lilii.
Původ katedrály sahá do 13. století
První kámen nové katedrály byl položen 8. září 1296 a úkolem postavit ji byl pověřen Arnolfo di Cambio. Jeho projekt měl podobný půdorys, ale byl menší než současná stavba, která naopak odpovídá rozšíření vypracovanému Francescem Talentim od poloviny 14. století. Katedrála byla po dokončení kopule vysvěcena papežem Eugeniem IV. 25. března 1436.
Vnější stěny jsou obloženy bílým, červeným a zeleným mramorem s geometrickými obrazci a stylizovanými květinami. Boční strany zdobí čtyři elegantní sloupová okna, osm kruhových oken a čtyři monumentální portály bohatě zdobené sochami. Fasáda je mistrovským dílem novogotiky 19. století, kterou navrhl De Fabris a vyzdobili ji největší toskánští umělci té doby. Nahradila předchozí zdobenou stěnu z konce 16. století, která navázala na demolici ještě starší a nedokončené středověké fasády započaté Arnolfem di Cambio.
Katedrála je plná uměleckých děl
Uvnitř jsou lodě vyzdobeny obrovskými pilíři a rozsáhlými gotickými oblouky od Talentiho, zatímco výzdoba podlah vykládaná mramorovou mozaikou pochází z velkovévodských dílen 16.-17. století. Prostor je osvětlen 44 vitrážemi, které rozvíjejí návrh hlavních florentských umělců 14. století a nejranější renesance.
Na stěnách můžeme obdivovat umělecká díla z různých epoch, včetně slavných mistrovských děl z 15. století, jako jsou monumentální hodiny s freskou od Paola Uccella, gigantické jezdecké portréty Johna Hawkwooda a Niccolò da Tolentina a oslavný portrét Dante Alighieriho namalovaný Domenicem Di Michelinem.
Dvanáct edikul hostí stejně tolik soch z 15. a 16. století s postavami apoštolů a proroků v mnohem větší než životní velikosti. Dvě sakristie zdobí glazované terakotové basreliéfy Luky della Robbia; sakristii nazvanou „Mše svaté“ zdobí vůbec první příklad perspektivního díla v dřevěné tarsii. Kaple jsou vyzdobeny mnoha malbami ze 14. století (např. polyptych Santa Reparata od Giotta a dílny), z 15. století (Lorenzo di Credi, Botticini a další) a ze 16., 17. a 18. století až do 19. století.
Podlaha je stále v perfektním stavu
Mezi mnoha zázraky, které při návštěvě Duoma objevíte, stojí za zmínku podlaha katedrály Santa Maria del Fiore. Jedná se o neuvěřitelný polychromovaný mramorový výtvor, jehož zdokonalení si vyžádalo roky práce, spoustu peněz a velký počet dělníků. Přestože uplynulo více než pět století, podlaha je jako zázrakem stále v perfektním stavu.
Kudy do florentské katedrály?
Pokud se vydáte do Florencie, katedrála se nachází severně od Ponte Vecchio, a tak se k ní dostanete pěšky téměř z jakéhokoli místa v historickém centru města. Dnes je katedrála duší monumentálního komplexu náměstí.
Zdroj: DuomoFirenze, FlorenceWise